25.03.2019 | TIPY
Správný návrh skladby podlahy a následné odborné provedení zajistí v interiéru optimální akustickou a tepelnou pohodu.
AKUSTICKÁ POHODA
Otázku optimální akustické pohody v interiéru je nutno řešit již ve fázi samotného návrhu konstrukce budovy a jejích jednotlivých částí. V případě podhodnocení akustických parametrů podlah bývají důsledky jejich špatného
návrhu citelné. Zlepšení daných parametrů ve fázi, kdy je podlaha hotová a popřípadě budova již obydlená, je finančně nákladné, v reálu prakticky neřešitelné. Abychom dokázali správně navrhnout konstrukci s akustickým
útlumem, musíme zkoumat šíření zvuku vzduchem a přenosem pevnými konstrukcemi, tedy vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Stropy a podlahy mohou prostor chránit a izolovat od hluku kročejového i šířeného vzduchem. U těžkých monolitických konstrukcí je rozhodujícím kritériem jejich celková plošná hmotnost. Pro efektivnější řešení je ovšem vhodné používat sendvičové konstrukce s akustickými „pohlcovači“ z minerální vlny nebo elastifikovaného polystyrenu.
TEPELNÁ POHODA
Tepelné ztráty do země či chladných sklepů mohou tvořit až 25 % všech tepelných ztrát. Na rozdíl od akustického zabezpečení podlah, kde se používají tloušťky izolací v řádech několika cm, nadimenzování tepelné izolace v podlahách se může vyšplhat až do řádu několika desítek cm. Z důvodů kondenzace vlhkosti a vzniku tzv. koutové plísně je nutné ověřovat minimální povrchovou teplotu stěn i podlah. Kritickým místem bývá často
průnik betonové konstrukce stropu s izolační vnější stěnou.
DOTYKOVÁ TEPLOTA PODLAHY
„Zima od země“ v dětském pokoji nebo nepříjemně studené kachličky v koupelně nad nevytápěnou garáží, to jsou příklady toho, co by ve správně navrženém domě nemělo nastat. Je nutné zaručit alespoň minimální nebo
ještě lépe „komfortní“ povrchovou teplotu nášlapné vrstvy a její časovou stabilizaci. Zvláštní důraz by měl být kladen na podlahy nad průjezdy, nevytápěnými sklepy či garážemi, ale i na všechny ostatní podlahy podle druhu provozu a podle přání obyvatel, kteří budou v domě žít. Subjektivní pocity vnímání teploty se pokouší kategorizovat norma, kde se kvalita a kategorie podlahy vypočítá poklesem teploty chodidla (jako kdyby
byl člověk bosý) po dobu styku nohy s podlahovou krytinou v délce trvání 10 minut. V závislosti na tom dělíme podlahy do čtyř kategorií – velmi teplé, teplé, méně teplé a studené.
FUNKČNÍ VRSTVY PODLAHY
Je důležité si nejprve uvědomit, co od podlahy vlastně očekáváme. Když necháme stranou estetické požadavky a začneme se zabývat technickými parametry, řešíme většinou tyto otázky: Bude podlaha zabezpečovat pouze
akustiku, nebo i teplo? Jaké zatížení bude na podlahu působit, nebo jaká technologie je pro nás přijatelná? Zvláště při rekonstrukcích musíme respektovat technologické limity a návaznosti na ostatní konstrukce. Správný návrh skladby podlahy a následné odborné provedení zajistí v interiéru optimální akustickou a tepelnou pohodu.
Každá vrstva má svoji jedinečnou funkci. Podlaha musí být sladěná jako celek, určující je tedy druh provozu a účel místnosti.
PŘÍKLADY SKLADEB PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ – PLOVOUCÍ PODLAHY V OBYTNÝCH MÍSTNOSTECH
Tento typ podlah je doporučen do bytových domů i do kanceláří, kde užitné zatížení nepřesáhne míru 5 kN/m2 (500 kg/m2). Jedná se o všechny typy podlah, které jsou uloženy tzv. plovoucím způsobem. To znamená, že
podlaha není pevně spojena s podkladem ani s vertikálními konstrukcemi v místnosti. Od nosného základu je oddělena pružným materiálem, který způsobuje zmiňované „plavání“. Hlavní důraz je kladen na akustiku. Pokud
jsou podlahy umístěny mezi rozdílně vytápěnými prostory, tak je třeba
zohlednit i možné tepelné ztráty.
TĚŽKÁ PLOVOUCÍ PODLAHA
Roznášecí deska je tvořena vyztuženým betonem nebo anhydritem. Výhodou jsou dobré akustické parametry vzduchové i kročejové neprůzvučnosti, mechanická odolnost a možnost akumulovat teplo. Nevýhodou je potom „mokrý“ proces výroby, vyšší hmotnost a časová náročnost – tvrdnutí a vysychání desky.
1. nášlapná vrstva [1–20 mm]
2. separace (vyrovnání podkladu) [2–3 mm]
3. vyztužená betonová deska [tl. 50–60 mm] nebo anhydrit [40–60 mm]
4. separace (zamezení průniku vody do minerální izolace)
5. kročejová izolace, např. Isover N, Isover T-N nebo elastifikovaný polystyren Isover EPS Rigifloor 4000 [20–50 mm]
LEHKÁ PLOVOUCÍ PODLAHA
Roznášecí vrstva je tvořena deskovou konstrukcí, např. jednou nebo dvěma vrstvami křížem položených a spojených OSB desek. Výhodou těchto podlah je nízká hmotnost, rychlost provedení a možnosti menší tloušťky. Lehké podlahy je třeba vždy navrhovat a provádět jako systémové certifikované řešení včetně předepsaných detailů.
1. nášlapná vrstva [1–20 mm]
2. separace (vyrovnání OSB) [2–3 mm]
3. 2x OSB, nebo 2–3x sádrovláknitá deska [20–40 mm]
4. kročejová izolace, např. Isover T-P [20–40 mm]
POCHOZÍ I NEPOCHOZÍ PODLAHY NA PŮDÁCH
Pokud chceme zaizolovat půdu a nelze vložit tepelnou izolaci přímo do stropu, může se udělat jednoduchá zaizolovaná podlaha. Ty nejsou určeny k trvalému provozu. Jsou ale jednoduché, levné, a tím svoji funkci dokonale splní. Úsporným řešením při zachování tepelněizolačních a zároveň pochozích vlastností půdy je kombinace minerální vaty s pěnovým polystyrenem. Systém Isover STEPcross využívá pevnosti EPS trámců s výplní paropropustnými deskami z minerálních vláken. Dalšími výhodami jsou jednoduchá aplikace bez tepelných mostů, minimální přitížení stropu a cena systému.
1. záklop z OSB desek 22 mm, případně fošen
2. výplňová minerální vlna, formát 600 x 1200 (Isover ORSIK, Isover UNI)
3. Isover TRAM EPS + KŘÍŽ EPS [200–300 mm]
4. montážní prkno [š. 100 mm]
5. parozábrana Isover VARIO® KM DUPLEX UV
Zdroj: časopis DOMO 5/2018, datum vydání 4. 9. 2018