13.02.2008 | Realizace
Časopis DOMO volil velmi zajímavé téma a tím jsou domácí podlahoviny. V časopise najdete vše, co k danému tématu patří, včetně požadavků na kvalitu dřevěných podlahovin – co chtějí normy, a co žádá zákazník.
Kvalitu jsme si zvykli skloňovat ve všech pádech a hovořit o ní v mnoha situacích, přesto (nebo snad právě proto) je potřebné podívat se na tento pojem v souvislosti s dřevěnými podlahovinami podrobněji. Článek shrnuje požadavky na kvalitativní parametry dřevěných podlahovin vyplývající z požadavků zákazníků či z technických dokumentů – norem a předpisů. Přináší výklad k úrovni některých požadavků a uvádí přehled očekávaných vlastností krytin, pro něž normativní požadavky nejsou stanoveny. Zabývá se také otázkou třídění dřeva podle vzhledu.
Tři hladiny kvality
Požadavky na kvalitu dřevěných podlahovin lze rozdělit podle hlediska do tří úrovní:- požadavky na užitné vlastnosti výrobku,
- požadavky na nadstandardní parametry výrobků,
- požadavky na splnění předepsaných ukazatelů.
Požadavky na užitné vlastnosti výrobku
Jak je všem výrobcům a prodejcům známo, jde o primární požadavek zákazníka, který má málo co do činění s technickými normami, předpisy či zkoušením. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby výrobek sloužil tak, jak má. A zde narážíme na jeden z nejobtížnějších problémů: poučenost zákazníka. Zákazník totiž očekává podlahu rovnou, beze spár, odolnou, v jednom barevném tónu… a tak bychom mohli uvést mnoho dalších vlastností. Jenže ve většině případů není schopen tyto parametry sám kvantifikovat. Je to potenciální zdroj mnoha problémů, neboť není možné zpětně zdůvodňovat odchylku od zákazníkových očekávání argumentací, že si měl problematiku podrobněji nastudovat. Navíc je často využíván princip porovnávání (často neporovnatelného) s podlahou u známých, cenovou hladinou a vzniklou vadou a podobně.
Situaci výrazně komplikuje fakt, že pro položenou krytinu dosud neexistuje žádný normativní předpis, který by například stanovil požadavky, například maximální přípustnou velikost spár. (Tedy kromě dosud platné ČSN 49 2120). Ta je ovšem stanovuje v relacích doby svého vzniku, a proto neodpovídá soudobým požadavkům na vzhled podlahoviny v ČR. Záměrně vztahujeme tento požadavek jen na naše území, protože v evropském kontextu patří právě čeští zákazníci (spolu s řeckými, německými a rakouskými)k nejnáročnějším.V ČR to není dáno jen poměrem kupní síly k ceně podlahoviny, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především tzv. „umakartovou érou“, kdy lidé z velké části ztratili tradiční znalosti o dřevě a nahradily je představy vytvořené na základě imitací. Proto tedy musíme dnes opět vysvětlovat, žedřevo stále reaguje na změny vlhkosti vzduchu, přestože je použito v podlaze za cenu blížící se třem tisícům korun za metr čtvereční.
Jistou malou naději skýtá návrh technické specifikace pro montáž a vzhled hotové podlahoviny, který momentálně připravuje komise CEN. Malou proto, že sice v návrhu stanovuje požadavky, ovšem z hlediska běžného uživatele v dalších zemích EU. To znamená, že mnohdy často nadnesené požadavky českých zákazníků nebudou mít v normě oporu. A tak největší díl práce – vysvětlení a poučení zákazníka o reálně předvídatelném chování a vzhledu podlahoviny – bude muset odvést prodejce.
Celý článek a další podrobnosti k tematu najdete v čísle časopisu DOMO 1/2008, který přináší jako hlavní téma dřevěné podlahoviny. Na dřevěné podlahoviny se zde autoři dívají z několika úhlů – prvním z nich je životnost – každý chce, aby dřevěná krytina, pořízená obvykle s nemalými finančními náklady, vydržela krásná a co nejdéle. Dozvíte se, co ovlivňuje životnost dřevěných podlahovin a jak předejít negativním vlivům, které ji mohou zkrátit, a přečtete si také, co s sebou nenosí larva škodlivého brouka.