13.05.2019 | Praxe
Než se úředníci dohodli, z podlahy zbyla jen troska.
V našem miniseriálu z podlahářské praxe vás tentokráte opět seznámíme s prací našich mladých kolegů, kteří teprve získávají své řemeslnické ostruhy, ovšem s tím rozdílem, že svou práci pečlivě rozvažují a předem konzultují. Jedná se o práci mladých truhlářů (30 a 33 roků), kteří s podlahářstvím začali koketovat teprve nedávno a řeklo by se, že postupují krok za krokem. Rozhodně si však počínají více než dobře a z jejich práce by si mnozí podlaháři „odborníci“ mohli vzít příklad.
Tentokrát, se opět jedná o podlahu objektu umístěného v zámeckém parku, který původně sloužit jako kancelář s bytem správce. Prostor, který po mnoho desetiletí bez problémů sloužil svému účelu, byl po II. světové válce oddělen od zámeckých objektů a jeho novými majiteli se stala správa místních lesů. Jak bylo zvykem s novými poměry, se přistoupilo i novému způsobu údržby.
Vzdušníky, které byly původně okolo celé budovy, nechal jakýsi chytrák postupně zasypat, neboť se v nich prý držely krysy. Stěny spodních místností byly vkusně, v duchu tehdejší módy, obloženy barevným umakartem a na původní nepoškozené vlysové dubové podlahy, bylo postupně položeno několik vrstev PVC. V takovémto „pěkném“ prostředí se ten socializmus výborně budoval, vše bylo krásné a funkční. Čas se sešel s časem, vyměňovali se nejen lidé, ale i režimy.
Po listopadové revoluci se kancelář správy lesů přestěhovala do nových, modernějších prostor a z bývalé kanceláře se na několik let stal archiv. V místnostech se prakticky nevětralo a všude se linul zatuchlý až hnilobný zápach. V polovině devadesátých let byl archiv vyklizen a budova se pro správu lesů stala nadbytečnou. Někdy v té době se o tuto budovu začala opětovně zajímat správa zámku, která měla eminentní zájem začlenit objekt do svého opatrování. Jednání s původními majiteli se ale proti původnímu záměru protáhla na několik let. Nakonec se vše podařilo a původní správcovský objekt se vrátil pod správu zámku.
Dle slov kastelána se do místností, v nichž byl naposledy archiv, nevstoupilo 15 let a na stavu prakticky všeho to bylo opravdu znát. Hnilobný až štiplavý zápach byl tou nejmenší nepříjemností. Stěny vlhké do výše cca dvou metrů a podlaha? Ta byla vzedmutá do výše 40 cm – posuďte sami z fotografické přílohy článku.
Všem bylo jasné, že aby objekt do budoucna mohl sloužit potřebám správy zámku, bude zapotřebí provést řadu oprav a zajištění. Jednou z nutných prací bylo i zprovoznění místností, které budou do budoucna sloužit jako prostory k ubytování návštěv a průvodců. I na tyto úkony byl zpracován samostatný projekt, který byl odsouhlasen památkáři.
Základem budoucího úspěchu bylo provedení odstranění zásypů vzdušníků okolo budovy. Teprve potom bylo možné přistoupit k provedení podlah. Nebudu zde podrobně popisovat metodiku oprav a použité materiály, protože důležité je to, že dílo provedli dnešní mladí řemeslníci – původně truhláři a i přes svůj věk se rozhodně nemusí za své dílo stydět. Tito truhláři se zavázali dodržet technologické postupy opravy přesně tak, jak jsem jim je ukázal a nevymýšlet své nové „zaručené“ pracovní postupy. Oni slib stvrzený podáním ruky dodrželi, práce provedli s patřičnou péčí a já se postaral o dozor a vypracování potřebné dokumentace a zprávy pro orgány NPÚ.
Dnes, když už je dílo hotové a slouží svému účelu, je možno se zamyslet, jak málo stačilo a hlavně, proč původní podlaha zmizela v nenávratnu. Byla to neznalost, lenost či neschopnost úředníků se rychle dohodnout? Ať už to byl kterýkoliv z těchto faktorů, původní podlahová plocha byla nenávratně zničena a musela být provedena zcela nová – funkční.
A proč o tom zde píši? Nejedná se přece o žádnou reprezentační historicky cennou podlahovou plochu. Píši to z toho důvodu, že je to dílo našich mladých řemeslných nástupců, vašich budoucích kolegů, kteří se na rozdíl od mnohých chtějí učit, dodržovat pravidla a něco dokázat. Takovým patří budoucnost a rovnou říkám, že přesně takovéto řemeslníky jednou, po čase, rádi uvítáme v našem cechu parketářů.
Dobrému řemeslu zdar.
Pavel Drápalík
Znalec v oboru dřevozpracování
Předseda Cechu parketářů ČR
Zdroj: časopis DOMO 3/2019, datum vydání: 2. 5. 2019
Fotogalerie
Podívejte se také na související fotogalerii.