04.11.2019 | Zprávy
Vysychání a přehřívání měst patří k nejvážnějším problémům dneška. Jak na ně reagovat? V řadě ohledů stačí změnit myšlení a zavádět primárně technicky a ekonomicky méně náročná opatření. Musíme se znovu naučit to, co uměli už naši předkové, ale se současnými technologiemi: využívat vodu, zem, slunce a vzduch ke svému prospěchu.
Velký prostor se otevírá v plánování sídel, urbanismu a architektuře budov. Ty dnes často fungují jako radiátory v přehřívajícím se městě. Nemusí tomu tak ale být – nové energeticky úsporné části města mohou přinášet příjemné prostředí a chládek bez toho, aby investory zruinovaly.
Stavět hustě a do výšky
Je potřeba myslet na to, aby se zbytečně nezastavovala volná krajina a veřejné plochy byly efektivně využity. Vždyť v Česku se každý den zastaví 10 hektarů půdy.
Zelené střechy
Místem pro zeleň jsou i střechy domů. Osázené střechy v létě dokážou ochránit byty před horkem a v zimě před chladem, ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí bytových domů, pohlcují prach či snižují hlučnost. Jeden metr čtvereční zelené fasády nebo střechy zároveň dokáže zadržet až 38 litrů vody a teplotní rozdíl mezi plechovou a zelenou střechou je 40 stupňů Celsia.
Vodu je třeba zadržet
Tématem se v poslední době stávají také zelené fasády. V jejich masovém rozšíření zatím brání jejich konstrukční, investiční a údržbová náročnost. To může být například u bytových domů, kde se na správu společných prostor musí dohodnout někdy i desítky majitelů bytů, problém.
Foto: Zelená fasáda kancelářské budovy navržené Zdeňkem Fránkem
Řešení hledá i Praha
Po vzoru západních měst se k odpovědnosti za životní prostředí a klimatickou změnu přihlásila i Praha. Krátce před letními prázdninami přijali zastupitelé ambiciózní závazek, že Praha sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent do roku 2030 a do roku 2050 by pak metropole měla být bezuhlíková.
Více se dočtete v novém vydání časopisu DOMO č. 6/2019, datum vydání: 5.11. 2019.
Fotogalerie
Podívejte se také na související fotogalerii.