09.06.2020 | Zprávy
Povídali jsem si s Ing. Anežkou Sedlickou, která je odbornicí na podlahy na slovo vzatou. Vystudovala totiž obor Dřevařské inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a u předmětu svého studia zůstala i během své pracovní kariéry a je produktovou specialistkou společnosti ASKO a.s.
Na vašich stránkách uvádíte zahájení činnosti v roce 1991. K jakému roku se váže vstup ASKA přímo do podlahářského businessu?
Hned na úvod jste mě zaskočil, neb si na tuto dobu nevzpomínám – v době, kdy ASKO začínalo obchodovat jsem ještě ani nebyla na světě. Ale myslím, že ASKO bylo jednou z prvních společností, která začala obchodovat s plovoucími podlahami. Mohlo to být tak někde na přelomu let 1996/97 (v roce 1995 došlo k výstavbě velkých skladových prostor, což je důležitou základnou pro distribuci materiálu), dodnes se setkáváme s prvními podlaháři, kteří v Asku podlahoviny začali odebírat a stále jsou nám věrní.
S nějakými obraty jste začínali. Kam se to posunulo dnes?
Obraty pochopitelně rostou, tak jak roste celý trh. Vlastně se dá říct, že ASKO roste s trhem. Myslím, že od samého počátku jsme patřili k lídrům na trhu a své pozice se snažíme držet i nadále.
Změnilo se v průběhu let vaše zaměření směrem ke klientům? Mám na mysli, jak se vyvíjel poměr přímých klientů a těch firemních?
Od samého začátku jsme převážně velkoobchod, takže našimi hlavními zákazníky jsou firmy – truhláři, podlaháři, podlahová studia, developeři, architekti i DIY. Sortiment i zázemí je ale postaven i na pilíři maloobchodního zákazníka, se kterým dovedeme individuálně řešit výběr materiálů. Právě proto, že jsme schopni nabídnout ucelený sortiment, tedy laminát, vinyl i dřevo a k tomu veškeré příslušenství (podložky, lišty, koncovky, lepidla, ošetření,…) jsme zajímavým partnerem nejen pro tzv. profi trh.
Pokud se zaměřím na maloobchodního zákazníka, jsme mu k dispozici od prvotního výběru materiálu, kalkulace, zaměření prostor až po výslednou realizaci „na klíč“. Ke každému přistupujeme individuálně, neexistuje „kuchařka“, která by byla pro všechny stejná.
Jak se vyvíjely nároky zákazníků? Platí to, že v dřevních dobách se dalo prodat prakticky cokoliv, protože všeho bylo málo a poptávka převyšovala nabídku? A jaká je současná situace?
Český zákazník byl vždy náročný. My v ASKU jsme nikdy nezneužívali svého postavení na trhu a vždy jsme měli zákazníka ve veliké úctě. A dnes, kdy je všude kolem nás kvalitní konkurence se nám tento přístup vyplácí.
Jak jsem už zmínila, jsme schopni zakázky realizovat na klíč, ale rádi poradíme i v případě zákazníků, kteří se do pokládky chtějí pustit vlastními silami.
A jak se v průběhu let změnily podlahové dekory a jaké vládnou v současnosti?
Dekory se měnily spolu s vývojem materiálů. U dřevěných podlah bylo dekorem samotné dřevo, tak, jak je rostlé – v jednom místě bez suků, jinde sukaté. Dnes se dřevěné podlahy třídí, například na ty rovnoleté a téměř bez suků a tzv. rustikální, sukaté, drásané apod. Stejný trend se opakuje i u materiálů s umělou strukturou dřeva – laminátů a vinylů, jen je to vytvoření dekoru mnohem jednodušší – vytiskne se na papír či fólii.
Velký trend zaznamenávají nedřevěné dekory – vzory betonu, stěrky, kamene či dlažby. Tyto jsou výsadou především vinylových podlah, které jsou na rozdíl od jejich originálních konkurentů mnohem teplejší a jednodušší na pokládku.
Obecně se trend v posledních letech naklonil k dekorům světlým – například bělený dub, obecně jakékoliv světlé dekory a hojně jsou poptávané různé odstíny šedé a to jak ve dřevodekorech, tak mezi nedřevěnými vzory.
Měli jste nějaké nesplnitelné nebo vyloženě šílené požadavky na design podlahy?
To je krásný dotaz – občas nás s kolegy zarazí dotaz mířený na barevnost podlahy. Osobně jsem se setkala s požadavkem lososového odstínu podlahy bez ohledu na to, v jakém to bude materiálu a ceně a bohužel žádný z našich dekorů nebyl dost „lososový“, aby ladil se záclonami :).
Když už jsme u toho vývoje, stejnou otázku bych položil i směrem k vývoji materiálů. Které z nich dominovaly v různých obdobích? A které dominují v současnosti?
Vývoj podlahovin se začal velmi výrazně měnit ve 20. století. V minulosti prostoru vévodilo dřevo ať už v podobě prken, později palubek, dále především dubové a bukové parkety, alternativně se také používaly průmyslové mozaiky (kantovka). S vývojem materiálů vznikly krytiny umělé, především nezapomenutelné linoleum hojně používané během panelové výstavby.
Dnes je na trhu obrovská škála podlahovin, a pokud se zaměřím na sortiment firmy Asko a.s., pak jsou to podlahy laminátové, vinylové a samozřejmě třívrstvé dřevěné. Za začátku činnosti firmy, v 90. letech, byl obrovským boomem laminát. Dnes krytinám vévodí vinyl. Je to trend, ale je nutné říct, že vinyl není vhodný pro každého zákazníka. Je velmi odolný vůči nárazu, ale méně proti oděru (v porovnání s laminátem). Je proto vždy nutné při výběru krytiny dát na misky vah všechna pro a proti možných variant.
Dřevěné plovoucí podlahy v poslední době vytlačují klasické parkety? Čím je to způsobeno? Je to jen výsledná cena nebo i nedostatek surového přírodního materiálu?
Myslím si, že stále větší oblíbenost dřevěných plovoucích (třívrstvých) podlah souvisí nejen s cenou, ale také s vlastnostmi materiálu jako takového a nesmíme zapomenout ani na design. Pokud bych to vzala postupně, tak u ceny hraje roli především výsledná cena realizace, osazení parket je profesionální práce, plovoucí dřevěnou podlahu si zákazník dovede položit sám a i v případě pokládky odborníky je to finančně dostupnější. Co se vlastností týče – vícevrstvé podlahy jsou rozměrově stálejší a stabilnější, díky pevným zámkům nedochází k tvorbě spár jako u parket a výsledný estetický dojem je výrazně lepší. Důležitou součástí je design, který u plovoucích dřevěných podlah může být velmi rozmanitý – dlouhá a široká prkna, malé lamelky nebo napříč řezané dřevo jsou jen malou částí, jak podlaha může vypadat, nemluvě o povrchové úpravě.
Téma, které neustále rezonuje podlahářskou branží je podlahové vytápění. Jaký postoj k němu máte vy?
Podlahové topení je v posledních letech stále větším trendem, byť se jedná o obdobu starověkých systémů vytápění. O pohodlnosti a estetickém vjemu tohoto systému vytápění není sporu – je komfortní pro užívání a oku to lahodí, jelikož odpadá nutnost mnohdy nevzhledných radiátorů či topných panelů. Jedno je ale důležité říct – o vhodnosti použití krytiny pro podlahové topení informuje její výrobce. V drtivé většině není problém s teplovodním topením s pomalejším nárůstem teplot a nižší maximální teplotou. Teplovodní topení má systémem danou teplotu vody, která v něm proudí. Problém nám nastává u stále častěji používaného elektrického topení s prudkým nárůstem teploty. V takovém případě neřešíme a priori vhodnost krytiny, ale požadujeme vyjádření výrobce samotného topného systému, aby nedošlo k poškození podlahoviny.
Které podlahy jsou pro podlahové vytápění jako stvořené a které méně?
Pokud se zaměřím na sortiment firmy Asko a na teplovodní topení, pak jsou vhodné krytiny všechny – dřevěné, laminátové i vinylové. Je potřeba jen zvážit hodnoty tepelného odporu, které jsou nižší například u lepeného vinylu, vyšší i dřevěných podlah, ale stále jsou obě (byť velmi rozdílné krytiny) vhodné. V praxi má tento rozdíl přímý vliv na Vaši peněženku – čím silnější materiál či vyšší odpor, tím vyšší náklady. Nicméně pro teplovodní podlahové topení je důležitým kritériem i způsob pokládky. Přilepením krytiny (platí pro dřevěné třívrstvé a lepený vinyl) se zbavíte vzduchové (izolační) mezery mezi topením a krytinou. Znovu tedy zopakuji, že každé má své pro a proti a ke každému přistupujeme individuálně.
Pokud se mohu vyjádřit obecně ke kontroverzně vnímaným dřevěným podlahám, pak bych určitě zmínila, že mnohem lepší volbou jsou vrstvené dřevěné podlahy, které jsou stabilnější a rozměrově stálejší. Skutečně masivní podlahy se vyrábí v tloušťkách kolem 20 mm a při rozdílných rozměrový změnách dřeva v závislosti na směru vláken se v kombinaci s podlahových topením stává z podlahy tvarově nestabilní povrch nemluvě o vyšším tepelném odporu než u vrstvených podlah.
Elektrické podlahové vytápění bývá často nedoporučováno, přesto je na vzestupu. Co je tedy důležité u toho vytápění ohlídat?
Jak jsem již zmínila, elektrické podlahové vytápění je trend, který je stále rozšířenější – častěji se používá i v developerských projektech, ale i u maloobchodních zákazníků. I výrobci krytin na toto reagují a své podlahy testují, ale je zde důležitý údaj, který je potřeba shodně u všech krytin dodržet a to je 28 °C na povrchu krytiny (je to dáno nejen hygienickými předpisy, ale také odolností krytiny, která vyšší teploty zkrátka nemusí zvládnout a dojde k jejímu nevratnému poškození).
Během rozhovoru jsme s Anežkou objevili další zajímavá témata a domluvili jsme se, že je zpracujeme pro další číslo. Máte se tedy na co těšit!
Martin Kubín, šéfredaktor časopisu DOMO