17.07.2020 | Zprávy
Teorie potvrzená praxí: měření akustického komfortu v projektu Zelená Libuš přineslo nadstandardní výsledky.
Hluk a zvukové vibrace mohou mít velmi negativní dopad na lidské fyzické i psychické zdraví. Dupot sousedů, křik dětí nebo hraní na hudební nástroj tak může proměnit nové bydlení v opravdové peklo. Právě proto se akustický komfort řadí mezi nejdůležitější parametry zdravého vnitřního prostředí. Na jeho zvyšování v rezidenčních projektech se aktivně zaměřila společnost JRD, která iniciovala vznik pracovní skupiny Decibel na ČVUT v Praze.
Ta ve spolupráci s UCEEB navrhla a otestovala novou skladbu podlahy, splňující požadavky na nejvyšší třídu zvukové izolace TZZI II (kročejová neprůzvučnost nižší než 42 dB), kterou developer následně zrealizoval v nedávno zkolaudovaném projektu Zelená Libuš. Její výborné akustické hodnoty, dosud naměřené pouze v laboratorních podmínkách, nyní potvrdily i výsledky měření akustického komfortu ve zdejším interiéru: byly totiž až o 35 % lepší než závazné hodnoty stanovené v normách.
Mezi hlavní akustické vlastnosti stavebních konstrukcí patří vzduchová a kročejová neprůzvučnost (tedy schopnost stavebních prvků nebo částí budov zabránit přenosu zvuku šířícího se vzduchem a zároveň tlumit zvuk, jenž vzniká při chůzi nebo skákání osob po podlaze sousedního pokoje či bytu). Ty se vyjadřují pomocí tzv. vážené hodnoty vzduchové neprůzvučnosti R´w a vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w, udávaných v jednotkách intenzity zvuku (decibelech), které nesmí překročit limitní hodnoty stanovené v normách. Závazné požadavky na zvukovou izolaci mezi dvěma byty v nich činí R´w = minimálně 53 dB a L´n,w = maximálně 55 dB.
„Zvuková izolace tedy musí být tak silná, aby propustila pouze zvuk do 53 dB přenášený vzduchem a utlumila kročejový zvuk nad 55 dB. Ani dodržení těchto norem, které ostatně nepovažujeme za příliš přísné, není plně dostačující, a pro řadu majitelů bytů komfortní. Hlučnější sousedy, hlasitou hudbu nebo televizi totiž stejně uslyšíte. Hluk je navíc tak silný stresor, že může vyvolávat nejen změny nálad, ale i vážné zdravotní problémy. Chtěli bychom proto jít ostatním příkladem a ukázat jim, jak lze ve vnitřním prostředí zajistit skutečný akustický komfort. Také z tohoto důvodu jsme iniciovali vznik pracovní skupiny Decibel a spolupracovali na výzkumu podlahové skladby, jež je nyní součástí projektu Zelená Libuš,“ vysvětluje majitel JRD Jan Řežáb.
Modelace podlahové skladby (k následnému testování akustických vlastností) proběhla v UCEEB ČVUT v Praze.
Výborné výsledky měření akustického komfortu v projektu Zelená Libuš
Podlahová skladba, kterou využil developer JRD v energeticky úsporném projektu Zelená Libuš, vznikla ve spolupráci se společností Cemex, jež poskytla lité anhydritové potěry, a Saint-Gobain Construction Products CZ, divize ISOVER, jež dodala kročejovou izolaci ISOVER TDPT s nejlepšími parametry dynamické tuhosti na českém trhu. Tím, že u ní badatelé naměřili v laboratorních podmínkách hodnoty pod 42 dB, překonala dokonce přísné limity dané rakouským právním řádem. Normativně tak i po započtení korekce na boční přenos zvuku dosáhla na nejlepší třídu zvukové izolace TZZI II, které stavitelé běžně nedosahují a ani pro ně není ve většině případů závazná.
„Již tato třída odpovídá velmi tichému prostředí s minimem rušených uživatelů. Následné měření akustického komfortu v projektu Zelená Libuš však přineslo opravdu unikátní výsledky. U kročejové neprůzvučnosti stropů mezi obytnými místnostmi jsme naměřili 35 dB, což je dokonce o 20 dB méně, než udávají normy, jejich vzduchová neprůzvučnost pak činila 63 dB oproti stanoveným minimálně 53 dB. Obdobně nadstandardních výsledků jsme dosáhli také u mezibytových stěn ze železobetonu nebo bloků Vapis, kde evidujeme rezervu 12 dB, respektive 6 dB, oproti normovým hodnotám. A 30% rezervu oproti normě jsme naměřili také u intenzity hluku z ulice. Klidný spánek majitelů bytů tedy opravdu nebude rušit rachot od sousedů – leda by si uspořádali rockový koncert,“ dodává Jan Řežáb s úsměvem.