02.12.2021 | Zprávy
Zima. Období radostí pro děti, dá-li tedy příroda svou sněhovou nadílku, a období mnoha starostí většiny dospělých. Tak jako bývá první sníh každoročním překvapením pro silničáře, nezáležíce na datu jeho výskytu, první mrazy vzbuzují překvapení v očích stavebníků. „Topení zatím není spuštěno, ale nebojte se a pokládejte podlahy – topení bude brzy spuštěno.“ Větu stejného či podobného významu slyšel každý podlahář. Každý rok.
Foto: Lepené LVT - instalace bez aklimatizace, za příliš nízkých teplot - výsledek
Syndrom Vánoc
Termínem dokončení mnoha staveb a rekonstrukcí bývá právě období svátků vánočních. Jde o tak častý jev, že už by určitě šel definovat jako syndrom stavební branže. Proč tomu tak je? Při plánování každé stavby a rozsáhlejší rekonstrukce musí být stanoven termín předpokládaného dokončení. A Vánoce, v „lepším“ případě konec roku, zní velmi hezky a to hned ze dvou důvodů:
Na jaře se termín dokončení v druhé polovině prosince jeví jako velmi vzdálený, přinášející dostatek času pro vyřešení všech nezbytných úkonů na stavbě i nenadálých neočekávaných potíží či komplikací. Posune-li se například v květnu termín jakékoliv dodávky nebo montáže o dva týdny, nic se neděje, času je stále dost… V září už posunutí bývá příčinou mírné nervozity, ale stále je ještě čas. Ale v listopadu už jde o problém, který ohrožuje vysněný termín dokončení. A že k časovým posunům dochází na každé stavbě, je všeobecně známý fakt. Ale vysvětlujte to pro stavbu/rekonstrukci zapálenému investorovi v době, kdy jarní Slunce teprve začíná vyzývat rostliny k růstu.
Foto: Lepené LVT - instalace bez aklimatizace, za příliš nízkých teplot - pár dní po pokládce
Nemalou roli při volbě termínu dokončení hraje i psychologická otázka. Vánoce bývají svátkem klidu a pohody (nebo aspoň takto bývají prezentovány) a je krásnou představou, že vánoční kapr si už bude užívat luxusu nové vany a stromeček bude ozdobou nového obývacího pokoje. Představa více než lákavá.
Podlahář stojí až (skoro) na konci řetězce vybavujícího stavební projekty. Každé posunutí termínu od zahájení stavby nebo rekonstrukce, ke kterému dojde v průběhu roku, posouvá i možný termín zahájení kladení podlah. A byť podlahář není příčinou vzniklých prodlev, jeho časová pozice v řetězci dodávek ho staví do velmi nekomfortní situace – osoba zodpovědná za termín dokončení (ať už zástupce stavební firmy nebo přímý investor u projektů menšího rozsahu) „tlačí“ na pokládku za všech okolností. Je jen na zodpovědnosti každého z nás, necháme-li se zatlačit.
Foto: Balkonové dveře, přes které proniká chlad na nově instalovanou krytinu již před začátkem zimy
Aklimatizace!
Jak už z logiky, respektive zeměpisné polohy České republiky, plyne, hlavním faktorem působícím na možnost a vhodnost pokládky v zimním období jsou nízké teploty.
„Poručíme větru, dešti!“ – heslo dob dávno minulých skončilo v propadlišti dějin (a po letošních volbách by se chtělo dodat, že snad i s nositeli těchto a podobných „myšlenek“). Na rozdíl od teplot v objektech cíle pokládky, ovlivnit teploty venkovní nikterak nelze. A venkovní klima má velmi výrazný vliv na stav každé krytiny.
V silách realizační firmy je ovlivnění klimatu v okolí krytiny jen v čase od zakoupení/obdržení krytiny, přes transport k místu realizace, po předání díla. Ale ani velmi svědomitá firma, dbající na řádné uskladnění ve svých temperovaných prostorách, rychlý převoz materiálu (bez zbytečných prodlev – např. ponechání materiálu naloženého v autě přes noc) do místa realizace a udržení nezbytných klimatických podmínek v místě pokládky, nezná plnou historii každého balíku z obdržené dodávky. Každá podlaha (ale všeobecně lze vztáhnout na jakýkoliv produkt) prošla před samotnou pokládkou celou řadou etap, které ovlivňují její aktuální stav – skladování u výrobce, nakládka u výrobce, přeprava od výrobce, další skladování v zemi určení, přeprava k objednateli (často s několika dílčími překládkami a skladováními). A v tomto řetězci může být podlaha vystavena, v jakékoli fázi, mrazivým podmínkám a to i relativně dlouhodobě. Samozřejmě, že odpovědní dodavatelé skladují své zboží ve vhodných podmínkách, ale za určitou míru nejistoty již lze považovat transportní podmínky, zvláště u externích přepravců.
První obrannou linií podlahářské firmy by tak mělo být provedení řádné aklimatizace všech materiálů plánovaných pro pokládku. Přestože by aklimatizační proces měl být celoročním standardem, zvláště při nízkých venkovních teplotách se stává podmínkou takřka nejdůležitější. A tento proces nejde v žádném případě uspíšit, zrychlit. Délka minimální aklimatizace by neměla být kratší než 48 hodin.
Foto: Teplovzdušný ventilátor na stavbě
Novostavby
Zatímco u rekonstrukcí bývá trvalé vytápění objektu normálním stavem, u novostaveb tomu tak vždy není. Ještě nezapojený zdroj tepla bývá, a to v lepším případě, nahrazen náhradním zdrojem, např. elektrickým přímotopem. Přítomnost náhradního zdroje tepla by měla být pro podlaháře prvním varovným signálem ukazujícím na možné budoucí komplikace. Jaká rizika musí být zvážena, není-li v objektu zapojeno (a provozováno) standardní topení – za předpokladu jeho náhrady dočasným zdrojem tepla?
- Výkon náhradního zdroje tepla nemusí být dostatečný pro dosažení požadované teploty v celé ploše objektu. Měření teplot vzduchu tak nesmí být prováděno jen u zdroje tepla, ale musí být provedeno i v místech co nejvzdálenějších od zdroje. Protože stav, kdy dvoumetrový perimetr od přímotopu vykazuje teplotu vzduchu 22 oC, neznamená, že teplota u vzdáleného rohu místnosti nebo ve vedlejší místnosti dosahuje hodnot vhodných pro pokládku.
- Důležitým parametrem pro pokládku není jen samotná teplota vzduchu, ale také teplota podkladu. Zvláště pak u krytin s termoplastickými vlastnostmi. Pokládka, i řádně aklimatizované, vinylové podlahy na příliš chladný podklad přináší riziko vzniku problému – ať už výskytu spár mezi dílci nebo problému opačného, roztažení dílců po jejich ohřátí (po spuštění řádného tepelného zdroje).
- Nefunkční hlavní zdroj tepla může indikovat i nedostatečné vyschnutí podkladní vrstvy. Přestože měření zbytkové vlhkosti podkladu musí být prováděno vždy, zvláště u objektů bez zapnutého stálého zdroje tepla musí být kontrola vlhkosti podkladu ústředním bodem pozornosti každého podlahového technika, bez ohledu na avízované stáří podkladu.
Foto: Obyklý projev roztažení vinylového dílce
Teploty v místě pokládky mají také vliv na časovou osu jednotlivých kroků pracovních postupů. Doba potřebná pro odvětrání lepidla při teplotě např. 18 oC bude jistě delší než při teplotě 27 oC – parametr, se kterým je nutné kalkulovat. Nadměrné množství vlhkosti v lepidle (nedostatečně odvětraném) přináší komplikace, které následně nelze omluvit slovy: „Nechal jsem lepidlo odvětrat stejně dlouho jako vždy….“. Podmínky technologických postupů musí být v přímé souvislosti s panujícími podmínkami.
Je-li podklad, jeho stav a kvalita, alfou pro pokládku všech podlahových krytin, klimatické podmínky v objektu jsou omegou.
O podmínky na stavbě nejde jen přímo v čase pokládky, stejný stav by měl být nastolen již minimálně dva dny před pokládkou a dva až tři dny po pokládce. A za zahájení pokládky se považuje již samotná příprava podkladu. Doba před pokládkou je důležitá zejména pro ustálení stavu (teplot) okolí krytiny, zejména podkladu. Podmínky po pokládce jsou předpokladem hlavně důkladného nabytí adhezních vlastností lepidel při pokládce celoplošným lepením.
Není v silách, ani časových možnostech, podlahářských firem zajištění optimálních podmínek po pokládce dodržovat nebo kontrolovat. Ale vždy musí být o této skutečnosti informován uživatel/objednatel krytiny a v dnešní době asi není nutné zdůrazňovat, že o tomto poučení by měl být vyhotoven i písemný zápis – jednoduchým řešením je zakomponovat tyto informace do předávacího protokolu.
Pochopitelně nelze, z pohledu podlahářské firmy, zajistit i následné dodržování řádných podmínek stanovených výrobci krytin – provozní a údržbové postupy. Zde už se odpovědnost přenáší na uživatele díla, ale opět platí pravidlo nezbytného písemného upozornění, respektive předání potřebných návodů.
Foto: Lepidlo - část obalu s velmi důležitými informacemi
Podlahové topení
Velmi častým zdrojem tepla v novostavbách, a dnes již možná i nejčastějším, je podlahové topení. Jeho přítomnost, zvláště pak v případech kdy se jedná o primární nebo jediný zdroj tepla objektu, přináší zásadní dilema: Má být podlahové topení při pokládce vypnuté či zapnuté? Základní poučky uvádí, že podlahové topení musí být při instalaci krytin vypnuté… Jak ale zajistit dodržení doporučených klimatických podmínek a při tom dodržet podmínku vypnutého podlahového topení?
Je-li to aspoň trochu možné, ideálním řešením uvedeného dilema je zprovoznění sekundárního zdroje tepla. Ne vždy je to z různých důvodů možné. Praxe ukazuje, že v těchto případech lze využít regulovatelnosti moderních systémů podlahových topení – nastavení takových teplot, které zajistí ideální teplotu vzduchu (a podkladu) a při tom mají minimální vliv na používané materiály. Přeneseně: nelze vytápět na teplotu vzduchu 22 oC, která by přinášela dostatečný komfort prostředí pro realizátora díla, protože teplota podkladu by byla příliš vysoká. Ale nastavení teploty vzduchu na 18 oC již přináší dostatečné podmínky pro krytinu – a to teplotu vzduchu i podkladu. Je-li aplikován tento postup, musí být systém podlahového topení takto aktivován již několik dní (minimálně dva dny) před započetím podlahářských prací, aby došlo ke srovnání a ustálení teploty podkladu. Důležité upozornění: každá stavba je individuální, tento (praxí) odzkoušený postup nelze aplikovat za všech okolností.
Foto: Zámkový vinyl instalovaný - instalace bez aklimatizačního procesu
Závěr
Podobná rekapitulace rizik zimního období se může jevit jako pověstné nošení dříví do lesa. Ale každoroční zkušenost ukazuje, že podceňování specifik zimního období patří již k určitému koloritu dnešní doby, kdy jedním z nejfrekventovanějších požadavků investorů a stavebních firem je rychlost – rychlost realizace celého díla, rychlost realizace jednotlivých pracovních kroků. Někdy i bez ohledu na nezbytné technologické přestávky, nezbytné technologické postupy a požadavky. A podlahář se následně ocitá v ozubeném soukolí, jehož tlak jej nutí k ústupkům nebo kompromisům nebo i jen touze vyjít druhé straně vstříc. Jako i u jiných životních situací, i zde platí pořekadlo, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Podaří-li se námi otupit tato kolesa, ani příchod zimního období nemusí přinášet žádné nadbytečné starosti a v klidu si pak můžeme užívat krás zimy, těšit se na svahy hor zimních letovisek a smát se vtipům mířícím na (ne)připravenost správců silnic.
Více informací a fotografií najdete v DOMO 6/2021, které si můžete objednat ZDE.
