18.02.2022 | Zprávy
Časopis Domo je již tradičním partnerem soutěže Interiér roku, během níž jsou každoročně oceněny výjimečné soukromé i veřejné interiéry, navržené českými a slovenskými architekty. Vítězem kategorie Soukromý interiér – rekonstrukce se pro rok 2020 (vyhlášení proběhlo z důvodu pandemie v loňském roce) stala architektka Klára Kučera Makovcová, se kterou hovoříme na následujících stránkách.
Kdy jste si uvědomila, že chcete „dělat architekturu“?
To jsem si uvědomila velmi brzy, když mi bylo asi čtrnáct nebo patnáct let, v poslední třídě základní školy. Vůbec nevím, jak jsem na to tehdy přišla, ale najednou jsem cítila, že je to moje poslání a že jsem se pro to narodila. Zároveň mě ale zajímala výtvarná výchova, ráda jsem malovala, kreslila a bavila mě matematika. Vlastně jsem ale tehdy architekturu ještě moc nesledovala, ani jsem v tom směru neměla žádné zvláštní vzdělání, protože na základní škole se to moc neučilo. Ale pamatuju si, že mě tehdy velmi přitahovaly secese a kubismus. Když jsem se začala o architekturu zajímat víc, nadchly mě moderna a brutalismus, ale to až později. A první dům, který vzbudil můj architektonický zájem, byla asi Kovařovičova kubistická vila od Josefa Chochola na Výtoni. To bylo někdy v prvním ročníku gymnázia, kdy jsem kolem ní chodila každý den do školy. A možná mě poznamenal už fakt, že jsem do mateřské školy chodila do Winternitzovy vily od Adolfa Loose.
Co pro Vás znamená kvalitní architektura?
Kvalitní architektura podle mě musí mít nějaký umělecký přesah. Nesmí to být jenom funkční stavba, sloužící svému účelu, musí mít estetickou kvalitu a hodnotu. Myslím, že to dokážu poznat na první pohled, ale kvantifikovat se to úplně nedá, protože stylů je spousta a každý styl má svoje odlišnosti. Jistě se ale u každého stylu dá poznat, jestli to je kvalitní architektura – nebo ne. Nesmí to být banální, musí to mít silný koncept a nějakou hlavní myšlenku, ta je provázaná celým domem. Přičemž ten koncept musí být jasný, zřejmý a jednoduchý, aby to z toho domu bylo vidět. Když člověk vidí kvalitní architekturu, zkrátka ho to ohromí.
Jste vítězkou soutěže Interiér roku s projektem rekonstrukce panelového domu v Praze. Jakým způsobem pracujete s původním interiérem?
Většinou se snažím najít něco, co ten původní interiér charakterizuje, a očistit od toho nánosy doby. To znamená vybourat vše nedůležité – jako třeba v tomto případě – na hrubý železobetonový skelet a potom do něj vnést nějakou svoji ideu, svůj koncept a architektonický záměr, který posléze vytvoří nový současný design. Záleží ale také na tom, jestli je původní interiér kvalitní. Když jde třeba o nějaký starý renesanční nebo klasicistní dům nebo třeba hodnotnou funkcionalistickou architekturu či interiér, samozřejmě se snažím jej spíš jenom očistit a nevnášet do něj mnoho svých invencí. Ale zároveň je vždycky dobré do toho vložit nějakou moderní myšlenku, která to posune do současnosti.
Podle čeho se rozhodujete o materiálu podlahy?
Většinou podle celkového návrhu interiéru nebo dané stavby. Snažím se, aby interiér nepůsobil příliš sterilně, proto když třeba používám na stěny beton, snažím se použít masivní dřevěnou podlahu, například dubová prkna, parkety nebo dubové vlysy. Když je interiér spíše dřevěný, použiji naopak jako kontrast na podlahu např. betonovou nebo epoxidovou stěrku. Rozhoduju se ale podle celkového návrhu. A samozřejmě i podle praktičnosti, tedy i podle účelu té stavby nebo toho kterého interiéru.
Jaké podlahy preferujete?
Preferuju většinou dřevěné podlahy, ale zároveň mám ráda i betonovou stěrku nebo kletovaný beton. Samozřejmě používám i epoxidové stěrky nebo dubové vlysy, například v původních starých klasicistních domech. Snažím se vždycky navrhnout podlahu takovou, aby se hodila k architektuře příslušné stavby.
Celý rozhovor najdete v lednovém vydání magazínu DOMO 1/2022. Více informací ZDE. Objednat si jej můžete ZDE.
