22.07.2022 | Praxe
Vyhledávaným způsobem zakončení PVC krytin či marmolea jsou aktuálně fabiony. Tento způsob zakončení se aplikuje především v nemocnicích, ve školách nebo školkách, a to zejména z hygienických důvodů a vyšších nároků na úklid jejich prostor.
Foto: Podlahové doplňky LINO Fatra
Fabiony z PVC
V případě PVC je pro tvorbu fabionů lepší homogenní PVC, lze však použít i heterogenní. Po položení podlahy do plochy, která je zaříznutá tak, aby kolem zdí byla rovná, následuje uříznutí pruhu o šíři například 20 centimetrů, který se umístí 10 centimetrů na zeď a 10 centimetrů na podlahu. Do rohu se vloží podžlábnek a na zeď se nakreslí ryska roviny, právě těch 10 centimetrů, které jsem uvedl jako příklad. (Může to však být i více či méně, dle přání investora.) Následně se tento pruh přilepí. Jsou dvě varianty zakončení fabionu na zdi, a to buď jeho přímé přilepení nebo instalace do ukončovací lišty, která se před tím nalepí právě na zeď. Šíře fabionů nemusí být nutně souměrné. Pokud se vytvoří takzvaná bordura, je pás na zdi například oněch 10 centimetrů, ale na zemi může být klině 20 nebo 30 centimetrů a může být dokonce z jiné barvy. Výsledek takovýchto spojení je potom opravdu efektní.
Pokládka fabionu z PVC je náročná na kvalitní provedení detailů, jako jsou kouty nebo rohy, které většinou bývají pravoúhlé, ale není to zdaleka pravidlem. Trendem je co nejdokonalejší provedení fabionu tak, aby v něm nebyly svislé sváry jak v rohu, tak na koutu, ale pás materiálu se přetahuje za roh a na zdi se udělá šikmý spoj a kout nebo roh potom vypadá velmi čistě a pochopitelně také umožňuje snadnou úklidovou údržbu.
Foto: Začišťovací lišta 2345, LINO Fatra
Pro pokládku fabionů je velmi důležitá až limitní rovnost zdí a podlah, která musí dodržet předepsané stavební normy, jinak by došlo ke vzniku vln a nerovností. Toto není problém u novostaveb, kde se dokonce fabiony dělají tak, že podlahová krytina se vytáhne přímo na zeď v důsledku, čehož je na výsledném díle o jeden svár méně. Nevýhodou této techniky jsou vysoké nároky na pracnost, a pokud je pás krytiny delší než šest metrů, manipulace s ním je velice náročná a vyžaduje i vetší počet pracovníků.
Pro usnadnění celého procesu výrobci vyrábí kouty a rohy jako jeden detail z dané krytiny. Tím odpadají nejsložitější sváry. Je ovšem třeba dát pozor na to, aby tyto detaily byly vyrobeny ze stejné šarže, což není možné vždy dodržet. Problematická může být také vlastnost tepelného smršťování, kdy se kout, který měl před pokládkou přesných 90 stupňů, vychládáním nepatrně zdeformuje a jeho úhel pak může mít lehkou odchylku. Následné dorovnání je pak na podlaháři a závisí na jeho zkušenostech a šikovnosti.
Fabiony z marmolea
Způsob pokládky je velmi podobný jako u PVC, ale u marmolea nedoporučuji nahození krytiny rovnou na zeď což je u PVC možné. Marmoleum je křehké a je tedy vysoká pravděpodobnost jeho prasknutí. Fabiony z marmolea můžeme vytvářet pomocí pruhů krytiny nebo můžeme vytvořit různě široké bordury. Zakončují se stejně jako u PVC buď přímo na zeď nebo do ukončovací lišty. Rozdíl je v detailech jako jsou kouty a rohy. Marmoleum se přes ně nedá přetahovat a vařit šikmo, ale jsou nutné svislé sváry. I to má příčinu v jeho křehkosti, díky které by na ostrém rohu prasklo. Svár vzniká zatavením spoje šňůrou z marmolea, která může být i vícebarevná. Tyto fabiony jsou tedy efektnější, ale i náročnější na zkušenosti podlaháře. Neplatí tedy, že ten, kdo umí položit PVC umí položit i marmoleum, naopak to ale většinou funguje.
Václav Mareček, RIVA a.s.