24.11.2022 | Zprávy
Historie místa, kde se zámek nalézá, sahá do 15. století. V té době zde byla připomínána tvrz, která byla majetkem české královské komory. Na jejím místě byl v 16. století vystavěn panský kamenný dům a v letech 1690 - 1693 nevelký barokní zámek, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu.
Foto: Národní památkový ústav - Lucie Česká
Členy tohoto francouzského šlechtického rodu můžeme zařadit do kategorie důstojníků, kteří byli za služby rakouskému císaři v době třicetileté války odměňováni statky zkonfiskovanými české šlechtě. Roku 1740 koupil toto panství František z Valdštejna, z větve mnichovohradišťské. Protože Valdštejnové sídlili na Mnichově Hradišti, přestal být sychrovský zámek trvalým sídlem vrchnosti. Takřka osmdesát let zde nedocházelo k žádným výraznějším změnám a objekt byl využíván pro hospodářské účely a k ubytování služebnictva. Situace se radikálně změnila 30. srpnem 1820, kdy se novým majitelem Sychrova a svijanského panství stal kníže Karel Alain Gabriel Rohan. Tímto rokem začíná stopětadvacetiletá éra Rohanů na Sychrově a doba největší slávy zámku.
Díky aktivní činnosti Rohanů je zámek Sychrov učebnicovou ukázkou druhů a vzorů dřevěných podlah. Jsou zde podlahy od jednoduchých prkenných palubkových podlah přes tradiční vídeňské kříže až po intarzované parkety různých vzorů. Právě ta různorodost je pro studium podlah velice zajímavá.
Foto: Národní památkový ústav - Lucie Česká
V průběhu let došlo k opotřebení podlah a řadě defektů, které si vyžádaly postupné opravy. Opravy byly svěřeny odborným pracovníkům z Cechu Parketářů ČR. Před nimi stál úkol, vyřešit opravy různých druhů podlah. Každý typ podlahy si vyžaduje speciální způsob opravy. Na první pohled ty nejjednodušší prkenné palubové podlahy Vás mohou nemile překvapit.
Palubové podlahy se po několika desítkách let stabilizují. Většinou vzniknou spáry, v různých šířkách vypraskají či vypadnou některé suky, objeví se trhliny a někdy se ulomí části horní dásně u drážek. Spáry je třeba zaplnit identickým dřevem, tzv. špánami. Po zabroušení včetně celkového povrchu je nutné přimoření špán, aby vznikl jednotný vzhled. Před broušením je nutná oprava – vytmelení suků a trhlin. K tomu jsou vhodné dvousložkové tmely s dobarvením.
O něco složitější se jeví parkety, vytvářející vzory. Klasické celomasivní vídeňské kříže jsou po dlouhé době užívání zranitelné v místě křížení diagonálních vlysů do křížů. Od nich je právě odvozen název „Vídeňské kříže“. To napovídá i původu vzniku ve Vídni. Vídeň, jako středisko mocnářství Rakousko-Uhersko byla motivací v architektuře a tím i v podlahách. Tento vzor je proto velice rozšířen. Proto je jak materiálově, tak i rozměrově různý. Nejvíce se užíval jako materiál masivní dub. V méně náročnějších místnostech historických objektů či měšťanských domech se dub použil na kříž a výplně byly provedeny z výrazně lacinějšího smrku.
Foto: Národní památkový ústav - Lucie Česká
Nejsložitější opravy se týkaly intarzovaných parket, skládaných z různých druhů dřevin a složitých tvarů např. rotující plaménky a „ocásky hranostajů“. Právě tyto vzory se objevují i na jiných prvcích interiéru např. na tapetách a řezbách. Tato práce již vyžaduje nejen řemeslnou zručnost, ale i řemeslný um a jisté dovednosti.
Ing. Jiří Dvořák, za Mistrovskou školu řemesel a umění Jablonec nad Nisou