Spáry – nežádoucí jev podlahových krytin

20.02.2023 | Praxe

Spáry v minulosti patřily mezi takřka základní charakteristické rysy podlahových krytin. Téměř u každé podlahové krytiny se vyskytovaly. Posun výrobních technologií a zvýšené estetické požadavky uživatelů však zařadily spáry mezi nežádoucí efekty, které bývají častým důvodem reklamací.

Foto: Celoplošně lepený vinyl - nízké teploty na krytině u franc. okna - stav, který podlahář (ani uživatel) neovlivní

Dilatační spáry

Při úplně nejzákladnějším rozčlenění spár podlahových dílců lze označit jejich dva druhy: žádoucí (nezbytné) a nežádoucí.  

Za nezbytné spáry lze označit všechny mezery, jejichž provedení je důležité z hlediska dodržení technologického postupu montáže podlahovin. Jedná se zejména o spáry dilatační, ať už obvodové, tzn. mezery mezi krytinou a obvodovými zdmi či pevnými předměty, nebo spáry oddělující, tzn. mezery mezi jednotlivými částmi plochy či jednotlivými plochami. Jejich existence a velikost je závislá na druhu krytiny, požadavcích výrobce a způsobu pokládky. Protože dodržení výskytu a velikosti těchto druhů mezer je nezbytným předpokladem pro samotné fungování krytiny a snížení rizika poškození krytiny působením zejména klimatických faktorů, jejich přítomnost u realizované krytiny nemůže být koncovými uživateli hodnocena jako nežádoucí stav.

Foto: Celoplošně lepený vinyl - zvláště u světlých dekorů jsou i drobné spáry velmi viditelné

Spáry nežádoucí

Oproti spárám vytvořeným při pokládce panuje všeobecné očekávání, že výsledná krytina, spojovaná z mnoha dílců, bude absolutně bezspárá, celistvá. Tento předpoklad (hlavně koncových uživatelů) vychází ze zkušeností s velkoplošnými podlahami, ale hlavně z technologického pokroku minulých let. Zejména zahájení masového využívání zámkových spojů přineslo toto očekávání. Každé očekávání však přináší riziko zklamání, jehož velikost je v přímém úměru s nabytými informacemi a estetickým vnímáním každého jednotlivce. Jinými slovy: poučený uživatel ví jak snižovat riziko vzniku spár a současně je (ideálně již při výběru krytiny) seznámen se skutečností, že určité spáry patří k charakteristickým rysům většiny krytin – hlavně těch, které jsou složeny z jednotlivých dílců.

Většina podlahových dílců reaguje na své okolí. Mluvit tedy o krytině jako o „mrtvém“ produktu je zásadním omylem. Hlavních příčin vzniku spár může být několik, v závislosti na typu podlahové krytiny. Z praxe provozu dřevěných podlah, ať už vlysů či prken, pramení hlavní zkušenost lidstva se spárami mezi jednotlivými dílci. V dřívějších dobách nebyly pro uživatele spáry o velikosti několika (a velmi často i mnoha) milimetrů důvodem k nespokojenosti.

Hlavně technologický vývoj krytin (přesnost formátů dílců, vlhkost dřeva v době dodávky, konstrukce dílců i spojů), stavební chemie (adhézní vlastnosti lepidel) i způsobů pokládky vedl k minimalizaci velikostí spár, nikoliv však k jejich eliminaci.

Foto: Dřevěná podlaha - některé spáry se nedobře vysvětlují

Dřevěné podlahy a podlahy s prvky na bázi dřeva

Hygroskopické vlastnosti samotného dřeva vedly výrobce k vývoji konstrukcí, které měly omezit (a omezily) výskyt spár i jejich velikost. Zjednodušeně řečeno lze konstatovat, že masivní dílec (tedy dílec vyrobený z jednoho kusu dřeva) je náchylnější na tvarové změny (a tedy i vznik spár) než dílec vrstvený. Dalším evolučním krokem byl vývoj spojů, kdy zámkové spoje přinesly další stupeň zvýšení pevnosti krytin jako celistvé plochy. Na tento vývoj reagovaly též normy stanovující tolerance pro velikost spár.

V současnosti normy nerozlišují typ spoje, tedy jsou-li dílce opatřeny systémem pero/drážka nebo zámkovým spojem, ale rozlišují dřevěné podlahoviny konstrukčně (vlysy a palubky x vícevrstvé x laminátové a podlahy s nosičem na bázi dřeva x mozaiky), kdy u vlysů a palubek tolerované hodnoty ovlivňuje současně i formát dílců, respektive jejich šíře. Hodnoty tolerancí jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Proč vlastně tyto tolerance existují? Na výskyt a velikost spár mají vliv interní a externí faktory. Mezi interní faktory lze zařadit ty, jež jsou ovlivněny dodavatelským řetězcem přímo i nepřímo, externí vliv je mimo možnost ovlivnění dodavatele materiálů i řemeslné práce.

Přímé interní faktory: vlhkost krytiny v době instalace, přesnost formátů dílců, preciznost instalace krytiny a použité vybavení a případná stavební chemie. Jedná se o skutečnosti s přímým vlivem ze strany dodavatele, a tedy i odpovědností dodavatele/realizátora díla. Zejména u masivních dřevěných podlah by měl realizátor před pokládkou provést kontrolní měření vlhkosti dřeva (a pochopitelně: není-li naměřená hodnota vlhkosti dřeva v mezích tolerance – viz tabulka č.2, krytina by neměla být instalována). Přestože je povinností výrobce krytiny dodat řádně vysušenou dřevinu, na její vlhkost mají vliv i způsoby skladování či transportu.

Oči realizátora díla jsou posledním stupněm kontroly kvality krytiny samotné – nepasují-li formáty jednotlivých dílců (mimo dané tolerance), neměly by být instalovány. A neposlední řadě výskyt spár ovlivňuje i správné usazení dílců do sebe, uzamčení či případné řádné nanesení (vhodného) lepidla (včetně dodržení aplikačních časů) a provedení aklimatizačního procesu.

Nepřímé interní faktory: klimatické podmínky v objektu, vlhkost podkladu, provoz podlahového topení. Byť není v plné moci realizátora díla ovlivnění stavu podmínek v místě realizace, jedná se o důležitý faktor, mající vliv na celkové dílo. A minimálně je v moci realizátora díla stav zkontrolovat a nezahajovat pokládku, není-li situace optimální.

Foto: Laminátová podlaha - ani V-drážka nemusí skrýt vzniknuvší spáru

Jsou-li dodrženy všechny náležitosti, které přímo či nepřímo může ovlivnit dodavatel, nastupuje vliv externí, tedy vliv, na jehož průběh už nemá realizátor/dodavatel žádný vliv. Snad vyjma dostatečné informovanosti uživatele. Tímto vnějším vlivem jsou klimatické podmínky v objektu po realizaci díla a v průběhu jeho užívání a provozní podmínky podlahového topení. A právě klimatické podmínky, ve kterých je krytina provozována, jsou nejčastější příčinou vzniku spár u dřevěných krytin a krytin s prvky konstrukce na bázi dřeva. Zcela samozřejmě nemůže realizační firma zodpovídat za podmínky v objektu v týdnech, měsících či dokonce letech po předání díla – zde se již zodpovědnost v plné výši přenáší na bedra provozovatele, za předpokladu jeho řádné informovanosti.   

Ideální klimatické podmínky, v rámci relativní vlhkosti vzduchu, jsou normou uváděny v hodnotách 40 – 60 %. Tyto hodnoty odpovídají požadavkům nejen použitých materiálů, ale i požadavkům lidského těla. Při komunikaci s kupujícím je nezbytné na tuto skutečnost upozornit (a současně zmínit právě i argument lidského zdraví). Stálá hodnota vlhkosti vzduchu v uvedených mezích zaručuje zachování tvarové stability dřevěných dílců. Ty jsou z výroby dodány vysušené do rovnovážného stavu – jejich dlouhodobé vystavení příliš nízké vzdušné vlhkosti vede k jejich vysoušení. Ztráta vlhkosti dřeva se projevuje jeho tvarovou změnou vedoucí až ke vzniku spár. Při kontrole krytiny, např. v rámci reklamačního zřízení, však nemohou být aktuální hodnoty vzdušné vlhkosti přeceňovány – samotná hodnota vzdušné vlhkosti je proměnlivý faktor, který je závislý na způsobu užívání objektu (ovlivňuje ho např. ne/užívání digestoře, větrání, atd.). Norma tak stanovuje, že krátkodobé nedodržení požadovaných hodnot nemůže být příčinou vzniku poškození krytiny – tedy při posuzování musí být zohledněna i délka působení (nízké) vlhkosti na krytinu.

Mezi klimatické podmínky lze zařadit i tzv. mikroklimatické podmínky, tzn. podmínky těsně u krytiny. Ty bývají ovlivňovány provozem systémů podlahového topení. Soustava technických norem stanovuje toleranci povrchové teploty krytiny instalované v kombinaci s podlahovým topením na hodnotu 26 – 29 oC. Většina výrobců však vyžaduje nižší hodnoty maximální teploty, obvykle 27 oC. Příliš vysoké teploty působící na krytinu vedou, mimo jiné, k jejím tvarovým změnám.

Zvláště u krytin dřevěných či s částí konstrukce na bázi dřeva jsou spáry velmi často jen jedním z projevů – mohou být doplněny o praskliny v nášlapné vrstvě, delaminaci, prohnutím dílců či zvukovými efekty při užívání krytiny (praskání, vrzání, lupání).

Foto: Nerovný podklad může bránit úplnému uzamčení spojů = spára

Podlahy vinylové

Přestože panuje přesvědčení, že vinylové podlahoviny nejsou tak choulostivé na klimatické podmínky, i u tohoto druhu krytin nejsou spáry mezi jednotlivými dílci ničím neobvyklým.

U dřevěných podlahovin jsou výše zmiňovány hygroskopické vlastnosti, které mají vliv na stav a vzhled finální podlahy. U krytin na bázi polyvinylchloridů nelze opomenout jejich termoplastické vlastnosti. Ty se projevují roztažením dílců působením příliš vysokých teplot a naopak jejich smrštěním při příliš nízkých teplotách. Z této logiky vyplývá skutečnost, že jsou-li dílce vystaveny příliš nízkým teplotám, mohou se spáry vyskytnout i u krytiny, která byla ihned po pokládce v naprosto perfektním stavu.

Jak lze minimalizovat riziko vzniku spár u vinylových krytin? Z pohledu koncového uživatele jen jedním způsobem – udržováním klimatických podmínek v objektu (hlavně tedy teplot) v mezích udávaných výrobcem krytiny.

Pohled dodavatele/realizátora díla již nabízí více perspektiv:

• Základním předpokladem úspěchu jsou přesné formáty dílců – opět realizátor díla funguje jako poslední stupeň kontroly. Odhalí-li při pokládce dílce, jejichž formáty neodpovídají udávaným hodnotám, nesmí být tyto dílce instalovány.
• Výběr vhodného lepidla u dílců určených k lepení, ideálně odsouhlaseného výrobcem krytiny. V tomto bodě se určitě nevyplatí experimentovat = používat technologie neodzkoušené/neschválené výrobcem krytiny.
• Svůj díl viny na vzniku případných spár může nést i nesprávný postup lepení – např. nanesení nedostatečného množství lepidla, nezaválcování dílců do lepidlového lože, pokládka do přeschlého lepidla, samotná nepřesnost v kladení dílců, atd.
• Ale asi nejčastější příčinou vzniku spár bývá instalace dílců za nevhodných klimatických podmínek. Výrobci mívají nastavenu nejen spodní hranici teplot vhodných pro pokládku, ale i hranici horní, jejíž hodnota se obvykle pohybuje u 30 oC. Tento fakt bývá, bohužel, velmi často opomíjen. Za situace, zejména na konci léta, kdy se denní teploty pohybují přes 30 oC dochází u dílců k roztažení, které není identifikovatelné opticky. Jsou-li tyto dílce nainstalovány, následný pokles teplot vede k jejich „sražení“ do původního formátu – a spáry jsou na světě. Před instalací dílců v letním období je tak nezbytné zjistit si u výrobce krytiny přesné podmínky pro instalaci a těm přizpůsobit samotnou pokládku. Argument, že podlahář nemohl čekat s instalací, až teploty vzduchu klesnou, je sice (lidsky) pochopitelný, leč těžko obhajitelný (= nedodržení technologického postupu pokládky). Podobným problémem bývá i instalace u velkých prosklených ploch s přímým dopadem slunečního svitu.

Při posuzování důvodu vzniku spár je tak nezbytné vzít v úvahu všechny faktory. I když se z výše uvedeného může, na první pohled, jevit, že hlavním viníkem vzniku spár je většinou realizátor díla, skutečnost je jiná. Objednatelé krytiny velmi často nemají o teplotních požadavcích tušení. Zejména u novostaveb tak dochází k situacím, kdy je např. na konci léta instalována krytina uzavřena v nemovitosti bez puštěného topení a po poklesu venkovních teplot stavebník reklamuje spáry…

Závěrem

Může se zdát, že spáry u krytin jsou jevem, kterému lze jen velmi obtížně zabránit. Ale. V lidských silách je riziko jejich vzniku snížit na přijatelnou hodnotu. Současně je nutné si uvědomit, že krytiny, stejně jako jakýkoliv jiný produkt, jsou vyráběny lidmi (přestože většina výrobního procesu je již automatizovaná – za nastavením, seřízením a kontrolováním výrobních linek ovšem stojí opět lidský faktor) a lidmi instalovány. A u žádné lidské činnosti nelze očekávat stoprocentní, zcela bezchybný, strojově přesný výsledný produkt. Spáry, pochopitelně v rozumné velikosti, je nutné považovat za vlastnost krytin dílcových formátů.

Milan Mrkáček, soudní znalec z oboru podlahových krytin

Celý článek vč. jednotlivých tabulek najdete v časopise DOMO 1/2023, který si můžete předplatit ZDE nebo si napište o ukázkový výtisk ZDARMA na j.patzakova@atemi.cz.