30.03.2023 | Zprávy
A jedním z nejdůležitějších parametrů bezpečného provozování podlahových krytin patří jednoznačně jejich odolnost proti uklouznutí. Česká legislativa je si této skutečnosti vědoma a ve spolupráci s technickými normami tak stanovuje minimální požadavky na odolnost proti uklouznutí, které musí podlahová krytina při uvedení na trh splňovat.
Základní požadavky
Primárním zdrojem dat pro stanovení požadavků hodnoty skluznosti podlahových krytin je norma ČSN 74 4505, koneckonců jako u většiny základních požadavků podlahovinJ
Tato norma de facto rozděluje prostory, dle parametru minimální skluznosti, na tři typy prostorů, které je možné definovat jako obytné prostory, veřejně přístupné prostory a veřejně přístupné prostory s možným pohybem bosých osob.
V obytných prostorách musí interiérové krytiny splňovat základní předpoklad součinitele smykového tření nejméně 0,3, nebo hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo úhel skluzu nejméně 6 o. V prostorách komerčních (tedy veřejně přístupných) jsou již pravidla nastavena přísněji: hodnota součinitele smykového tření nejméně 0,5, nebo hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo úhel skluzu nejméně 10 o (stejné podmínky jako u komerčních prostor platí také pro schodiště, respektive pochozí plochu schodišťových stupňů, ČSN 73 4130). A nejpřísnější pravidla, zcela pochopitelně, mají prostory s očekávaným pohybem neobutých osob (např. veřejné bazény), kde jsou vyžadovány hodnoty výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45, nebo úhel skluzu nejméně 18 o.
Způsoby zjišťování
Norma tedy stanovuje tři základní minimální parametry, z nichž minimálně jeden musí být naplněn = výrobcem doložen. V praxi se však využívají hlavně dva – součinitel smykového tření a úhel skluzu. Jak se odlišuje zjišťování jejich hodnot?
Součinitel (nebo také koeficient) smykového tření: přístroj opatřený kluzáky, které jsou vyrobeny z definovaného materiálu a stanoveného tvaru, je tažen konstantní rychlostí vodorovně s povrchem zkoušené krytiny. Stanoví se síla potřebná k tažení přístroje po délce zkušební dráhy. Koeficient tření se stanoví tak, že se síla potřebná k tažení vydělí svisle působící silou. Měření se provádí se suchým zkušebním povrchem (tzv. „za sucha“) nebo se zkušebním povrchem pokrytým vodou (tzv. „za mokra“).
Úhel skluzu - zkouška bosou nohou: dvě bosé osoby se pohybují po zkušebním povrchu, který je trvale pokryt vodou obsahující smáčedlo. Nohy zkoušejících osob musí být před zkouškou minimálně 10 minut namočeny ve znečišťující látce (NaLS rozpuštěný ve vodě 1 g/l). Zkoušející osoby obrácené směrem dolů se pohybují se vzpřímeným držením těla dopředu a dozadu po zkušebním povrchu, jehož úhel sklonu se zvyšuje až do bodu bezpečné hranice pro chůzi (dokud nedojde k uklouznutí).
Úhel skluzu - zkouška obuté osoby: dvě osoby obuté v předepsané obuvi (s přesně definovanou podrážkou) se pohybují po zkušebním povrchu, který je trvale pokryt olejem (používá se motorový olej SAE se stupněm viskozity 10 W 30 v množství 200 ml/m2). Zkoušející osoby obrácené směrem dolů se pohybují se vzpřímeným držením těla dopředu a dozadu po zkušebním povrchu, jehož úhel sklonu se zvyšuje až do bodu bezpečné hranice pro chůzi (dokud nedojde k uklouznutí).
Testování úhlu skluzu se tedy provádí „pomocí“ lidského faktoru – konkrétních osob. Z toho důvodu musí být při zkouškách zajištěna i bezpečnost provádějících. Plošina je po stranách opatřena zábradlím a zkoušející osoby musí být jištěny bezpečnostním postrojem.
Třída R
U většiny podlahovin s udávanou hodnotou protiskluzových vlastností se lze v jejich technických listech setkat s údaji hodnot začínajících písmenem R a následným číslem. Z důvodu neexistence jednotného členění/značení se v EU používají definice protiskluzných vlastností krytin dle německé normy DIN 51130. Dle této normy jsou podlahové krytiny rozděleny do jednotlivých tříd „R“. Tyto třídy jsou následně uznávány a používány v dalších zemích.
Třídy skluznosti jsou udávány v rozsahu R9 – R13, kdy třída R9 je určena do prostor s minimálním rizikem uklouznutí, třída R13 je určena do prostor s nejvyšším rizikem uklouznutí. Do jednotlivých tříd jsou krytiny rozčleněny dle výsledků jejich testování – je měřen úhel náklonu, při kterém testující osoba získá subjektivní pocit uklouznutí. Jakým způsobem se testují třídy R?
Osoba obutá do průmyslových bot kráčí čelem dolů po rampě s proměnným úhlem, na které se nachází testována podlaha, která je natřena olejem. Chodec (bez držení madel zábradlí) upravuje úhel rampy na nejvyšší hodnotu, kterou může projít bez uklouznutí. Test se opakuje s druhým chodítkem a výsledky se zprůměrují. Zaznamenává se hodnota úhlu rampy, při kterém chodec neměl subjektivní pocit uklouznutí. Netřeba zdůrazňovat, že testující je celou dobu testu jištěn bezpečnostními popruhy.
Srovnání
Pohled na způsob testování úhlu skluzu dle německé (DIN) a české (ČSN) normy odhalí, že rozdíly jsou naprosto minimální (liší se opravdu jen v detailech). Výhodou německého postupu je rozdělení naměřených hodnot do jednotlivých tříd. To velmi zjednodušuje orientaci v problematice a porovnávání jednotlivých krytin.
Na druhou stranu to přináší jedno úskalí. V projektové dokumentaci pro veřejně přístupné (komerční) prostory může být stanoven požadavek na dodržení úhlu skluzu dle platné ČSN. V daném případě tedy úhel skluzu minimálně 10 o. Dle normy DIN může, ale také nemusí, tento požadavek splňovat i nejnižší třída skluznosti R 9. Zatímco bytová oblast je jasná, v komerční oblasti může být jistotou pouze třída R 10 (případně vyšší).
A má, z pohledu uživatele, smysl požadovat do bytové oblasti protiskluzovou kategorii vyšší než (standardní) R 9? Odpověď zní ne. V bytové oblasti, s výjimkou prostor kolem interiérových (domácích) bazénů, je plně vyhovujícím standardem kategorie R 9. Vyšší standard naopak může být v těchto realizacích kontraproduktivní: již ze své podstaty krytiny vyšší třídy protiskluzových vlastností hůře kloužou, což je fakt, který neocení zejména osoby pečující o krytinu samotnou (mopy či hadry při vytírání méně kloužou, na úklid je tak potřeba vydat více energie/síly), ani osoby pečující o stav oblečení hrajících si dětí (prodřená kolena domácího oblečení hrajících si dětiček budou podstatně častějším jevem).
Komerční prostory
Přestože v úvodu zmíněná norma předepisuje do komerčních prostor krytiny s úhlem skluzu nejméně 10 o, při návrhu vhodné krytiny je nutné zohlednit i další parametry daných prostor. A to především z hlediska způsobu využívání, respektive rizika výskytu vlhkosti na povrchu krytiny. Např. obchod s vystavenými (funkčními) bazény vyžaduje jiné parametry krytiny, než obchod s oblečením či obuví. Kancelářské prostory korporátní společnosti nepotřebují stejnou hodnotu protiskluzových vlastností jako kuchyňské prostory té samé společnosti. Tedy účel užívání řešených prostor musí být vždy součástí zájmu navrhovatele krytiny.
A aby tato problematika nebyla přece jen tak jednoduchá, existují další specifické části podlahových ploch, které se mohou vyskytovat i v místech, kde se protiskluzové vlastnosti krytin nemusí střetávat s přísnými požadavky. Příklad: klasický obchod (se standardním spotřebním zbožím), kde pro překonání výškového rozdílu mezi částmi plochy je umístěna šikmá rampa (např. pro ulehčení pohybu hendikepovaných osob nebo osob s kočárkem). Norma ČSN 73 4130 stanovuje: po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava povrchu splňovat tyto požadavky: součinitel smykové tření nejméně 0,5 + tga, nebo hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40 * (1 + tga), nebo úhel skluzu nejméně 10 o * (1 + tga). Kde a je úhel sklonu ramene šikmé rampy. Tedy v návrhu krytiny na šikmé plochy je nezbytné zohlednit i úhel samotné šikmé plochy.
Třídy „R“, vzniknuvší ve Spolkové republice, vnesly do značení jedné z důležitých vlastností krytin řád a přehlednost. Pro jednoduchou orientaci v problematice si stačí zapamatovat, že v bytové oblasti si lze vystačit s třídou R 9 a ve většině komerčních oblastí a na schodištích je sázkou na jistotu R 10, i když ani zde nemusí R 9 představovat problém. Pouze relativně specifické prostory či způsoby užití si žádají specifická řešení.
Milan Mrkáček, soudní znalec z oboru podlahových krytin
Celý článek včetně tabulek, fotografií a použité literatury najdete v DOMO 2/2023, který si můžete předplatit ZDE nebo si napište o ukázkový výtisk ZDARMA na j.patzakova@seznam.cz.
