08.09.2023 | Praxe
Kondenzace na povrchu součástí může vést k nákladným škodám. Jak k ní dochází, jaké účinky má na práci s potěrem, parketami a podlahovými krytinami a jak se jí lze vyhnout?
Poškození kondenzací mít různorodé příčiny. Pro jejich identifikaci a odstranění je nezbytné mít hluboké znalosti v oblasti stavební fyziky. Zde jsou zvláště vyžadováni odborníci na stavební vady a experti na stavby, ale také architekti. Řemeslníci často nemají dostatečné teoretické znalosti, ale zaměřovači podlahových vrstev, parketáři a pokladači podlah by měli znát alespoň teorii z oblasti stavebních klimatických podmínek pro sušení podlahových vrstev.
Foto: Odstranění podlahové krytiny z důvodu nadměrné vlhkosti podkladu
Jaký je efekt rosného bodu?
V problémech s rosným bodem hrají teplotní rozdíly důležitou roli. Zcela klíčová je zde relativní vlhkost vzduchu. Každý parketář a pokladač podlah ví, že relativní vlhkost je rozhodujícím faktorem pro dobu schnutí disperzního lepidla. Vzduch dokáže uchovávat vodu ve formě vodní páry. Při relativní vlhkosti 100 % je vzduch zasytěn vodní párou a nemůže dále přijímat vlhkost. Čím nižší je relativní vlhkost, tím větší je potenciál pro přijetí další vlhkosti.
Teplota tedy určuje maximální množství vody, které může vzduch absorbovat. Například při 10 °C dosáhla relativní vlhkost 100 % při zadržování 9,39 g vody/m³ vzduchu. V tomto případě bylo dosaženo úrovně nasycení vodní párou. Při 20 °C se tato hodnota zvýší na 17,3 g vody/m³ vzduchu. Tento příklad ukazuje, proč by při zpracování disperzních lepidel měla být teplota vzduchu mezi 18 °C a 20 °C. Při vlhkosti 60 % může vzduch ještě absorbovat 6,92 g vody/m³ vzduchu, než dosáhne úrovně nasycení vodní párou při 20 °C. Při teplotě 10 °C je to pouze 3,76 g vody/m³.
Efekt rosného bodu
Nejpříznačněji lze efekt rosného bodu popsat na příkladu vyndání velmi studené láhve minerální vody z chladničky. Pokud tuhle láhev s minerální vodou necháme na pokojové teplotě, kondenzuje vlhkost na jejím povrchu, láhev se zamlžuje. Tento jev je způsoben dosažením rosného bodu. Stejný efekt můžeme pozorovat, když se v chladný den posadíme do auta a teplý dech způsobí zamlžení vnitřní strany předního skla.
Rosný bod a pokládka
Následující příklad nejlépe ilustruje důsledky. Pokojová teplota je 20 °C a relativní vlhkost je 60 %, podmínky pro pokládku jsou téměř ideální. Za těchto podmínek je vzduch nasycen 10,38 g vody na 1 m³. Pokud je ale podklad pro pokládku pouze o teplotě 10 °C, platí následující: Při 9,39 g vody na 1 m³ vzduchu dosáhne relativní vlhkost již 100 % a množství nasycené vodní páry v vzduchu je ihned nad "studeným podkladem" překročeno. V důsledku překročení nasyceného množství vodní páry kondenzuje obsažená vodní pára ve vzduchu a usazuje se na "studeném podkladu" ve formě rosy. To znamená, že se objevuje stejný jev, který můžeme pozorovat u studené láhve minerální vody nebo na studeném předním skle automobilu. Pokládka parket a podlahových krytin zde není možná.
Mimochodem, efekt rosného bodu může nastat i za horkých letních podmínek. Při teplotách 30 °C a relativní vlhkosti 70 % je rosný bod již dosažen při teplotě podlahy 24 °C. Zpracovatelé proto musí věnovat velkou pozornost nejen relativní vlhkosti, ale také teplotním rozdílům mezi teplotou vzduchu a teplotou podlahy.
Souhrnně lze říci: Zda se na povrchu konstrukčního dílu vyskytuje kondenzace nebo ne, závisí na tom, zda je jeho povrchová teplota vyšší nebo nižší než teplota rosného bodu okolního vzduchu, tedy na jeho teplotě a obsahu vodní páry. Kondenzace vody na povrchu konstrukčních dílů vzniká vždy tehdy, když je teplota povrchu dílů nižší než teplota rosného bodu vzduchu, který s nimi přichází do kontaktu.
Tvorba kondenzace v bodech
- V problémech s rosným bodem hrají teplotní rozdíly důležitou roli. Zcela klíčová je zde relativní vlhkost vzduchu.
- Efekt rosného bodu může nastat i za horkých letních podmínek. Zpracovatelé proto musí věnovat velkou pozornost nejen relativní vlhkosti, ale také teplotním rozdílům mezi teplotou vzduchu a teplotou podlahy.
- Zda se na povrchu konstrukčního dílu vyskytuje kondenzace nebo ne, závisí na tom, zda je jeho povrchová teplota vyšší nebo nižší než teplota rosného bodu okolního vzduchu, tedy na jeho teplotě a obsahu vodní páry.
- Kondenzace na povrchu konstrukčních dílů vzniká vždy tehdy, když je teplota povrchu dílů nižší než teplota rosného bodu vzduchu, který s nimi přichází do kontaktu.
- Abychom zabránili vzniku kondenzace, musí být klima v místnosti a povrchová teplota konstrukčních dílů navzájem tak sladěny, aby nedocházelo ke kondenzaci.
- Pokládka suchého potěru je možná pouze tehdy, když je teplota potěru alespoň o 3 °C vyšší než rosný bod vzduchu v místnosti a zároveň je přítomný proud vzduchu.
Vliv kondenzace na pokládku
Jaké jsou důsledky tvorby povrchové vlhkosti při provádění stěrkových prací, pokládky parket a podlahových krytin? Zde je třeba rozlišovat mezi podklady, které jsou savé, a nesavé.
Když dochází k tvorbě povrchové vlhkosti na savých podkladech, jako jsou minerální stěrky nebo minerální plnící hmoty, je tato povrchová vlhkost vsáta do těchto podkladů. Krátkodobé vsáknutí vody do savých podkladů obvykle nezpůsobuje žádné škody. Avšak dlouhodobější a intenzivnější tvorba povrchové vlhkosti vede k tzv. opětnému převlhčování stěrky a plnící hmoty. Převlhčení může být tak intenzivní, že stěrka a plnící hmota se náhle stanou příliš vlhkými a tím nejsou vhodné pro pokládku. Proto je tak důležité, aby parketáři a podlaháři před samotnou pokládkou určili vlhkost stěrky měřicím přístrojem CM.
Cementové potěry jsou necitlivé na vlhkost. Kalciumsulfátové/kalciumsulfátové samonivelační potěry, magnéziové a kameninové potěry jsou citlivé na stálé působení vlhkosti. Měknou, ztrácejí nosnost a pevnost, může docházet ke kolapsu materiálu a nepříjemnému zápachu. Suché potěry (kromě cementových), dřevotřískové a OSB desky také nesnášejí neustálé pronikání vlhkosti. Panely se deformují a jsou pak viditelné v horní krytině nebo se instalační materiály a horní krytiny oddělují od podkladu.
Savé podklady musí odvádět přebytečnou vodu z kondenzace zpět do vzduchu, aby dosáhly vlhkostní úrovně potřebné pro dokončení pokládky.
Tvorba kondenzátu na nesavých substrátech vede ke vzniku kondenzačního filmu, který na těchto substrátech působí jako separační činidlo. Za žádných okolností by se tento kondenzační film neměl penetrovat, plnit nebo lepit, protože instalační materiály nemohou dosáhnout pevného spojení s podkladem. Před položením vrchní krytiny na nesavý podklad je nutné zcela odstranit kondenzační vrstvu, aniž by došlo k jakémukoli poškození.
Pokud dochází k tvorbě povrchové vlhkosti na nesavých podkladech, vytvoří se povrchový film z vody, který na nich leží jako oddělovací vrstva. Na tento povrchový film z nelze v žádném případě nanášet základové nátěry, plniva ani lepidla, protože takto aplikované materiály nemohou vytvořit pevnou vazbu s podkladem. Před pokládkou povrchových krytin na nesavé podklady musí být povrchový film důkladně odstraněn!
Závěr
Pro zabránění tvorbě kondenzátu je třeba správně sladit prostředí v místnosti a teplotu povrchů konstrukcí tak, aby nedocházelo ke kondenzaci. Pomocí tabulky rosného bodu a měření teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a teploty podkladu, lze přesně určit, kdy dojde k tvorbě kondenzátu na povrchu konstrukce a kdy ne.
Celý článek najdete v časopise DOMO 5/2023, který si můžete ONLINE prohlédnout ZDE nebo si napište o ukázkový výtisk ZDARMA na info@atemi.cz.
