04.12.2019 | Praxe
Foto: CM 50g anhydrit
VLHKOST, VLHKOST, VLHKOST!
V prvním díle jsme si uvedli, že pro většinu typů podlahových krytin si stačí pamatovat údaj 0,5%CM u anhydritů bez systémů podlahového topení a 0,3%CM u vytápěných podkladů. Dřevěné podlahy se řadí mezi tyto typy krytin. Požadavek 0,5%CM (respektive 0,3%CM) je shodně uveden v ČSN a návodech všech výrobců dřevěných podlahovin, které jsou běžně nabízeny v ČR. Pochopitelně za předpokladu, že by se vyskytl výrobce požadující jiné (nižší) hodnoty, platí požadavek výrobce.
Žádná norma nerozlišuje požadavek na zbytkovou vlhkost podkladu v závislosti na způsobu pokládky. A během své praxe jsem se nesetkal s podobným rozlišením ani v návodech na instalaci od žádného výrobce – ve všech jsou uváděny jen výše popsané hodnoty. Z logiky věci je zřejmé, že instalace plovoucím způsobem, a tedy užitím parotěsné fólie, by měla přinést možnost minimálně o něco větší tolerance – technologické postupy výrobce ani normyvšak toto nepřipouštějí, a nelze na to tedy spoléhat. Naopak neexistence tolerance vyšších hodnot zbytkové vlhkosti podkladu při pokládce krytiny v kombinaci s parotěsnou fólií sama o osobě upozorňuje na nutnost dodržení předepsaných hodnot, zvláště při pokládce celoplošným přilepením.
Foto: Sádrový podklad, lepidlové lůžko a dřevěná podlaha
Protože sádrové podklady se využívají hlavně v kombinaci s podlahovým topením, bývá důležitá požadovaná hodnota zbytkové vlhkosti 0,3%CM. Provedení měření zbytkové vlhkosti je povinností podlaháře a toto měření by mělo být provedeno pomocí CM přístroje. Dotykové měřáky nemají dostatečnou přesnost, respektive jejich dosah obvykle nepokrývá celkovou tloušťku potěru a současně může být jimi naměřená hodnota zkreslena právě přítomností podlahového topení. Jejich užití slouží jen jako orientační báze. Provedení CM sondy na pokladech s podlahovým topením musí být realizováno na označeném místě – tedy na místě, v němž se nenacházejí součásti systému podlahového topení. Označení takového místa je naopak povinností realizátora podkladu.
Pokud není anhydritový podklad řádně vyschlý, není možné dřevěnou (ale ani žádnou jinou) podlahu pokládat. Na rozdíl od cementových potěrů u sádrových nelze provést uzavření vlhkosti v podkladu. Jedinou průchozí cestou tak zůstává trpělivost investora i podlaháře.
Nadměrná vlhkost v podkladu je nejčastější příčinou poškození dřevěných podlah. Navíc tato poškození bývají obvykle fatálního charakteru. Proto by tato kontrola měla být opravdu důsledná.
GRAVIMETRICKY X KARBIDOVĚ
Výsledky měření zbytkové vlhkosti anhydritových podkladů ve váhových jednotkách (gravimetricky) jsou shodné s výsledky měření
CM (=carbide method – karbidová metoda).
JE MOŽNÉ LEPIT NA ANHYDRIT I DÝHOVANÉ PODLAHY?
Ano, technicky to možné je. Otázka použitelnosti tohoto způsobu pokládky je spíše ekonomická – dýhované podlahy bývají obvykle vybírány z důvodu nižší ceny oproti klasickým dřevěným podlahám a pokládka celoplošným přilepením je dražší než pokládka plovoucím způsobem.
V příštím díle, který najdete na těchto stránkách další středu, tj. 11. 12., Vám odpovíme na otázku, zda STĚRKOVAT, ČI NESTĚRKOVAT?
Celé znění článku najdete v časopise DOMO č. 6/2019 (datum vydání 5. 11. 2019), který si můžete objednat v tištěné verzi ZDE, nebo v elektronické verzi ZDE.
Autor článku: Milan Mrkáček, soudní znalec z oboru podlahových krytin.