24.02.2022 | Praxe
V rámci sanace podlahy se počítalo s novou spodní konstrukcí – plovoucí třívrstvé parkety na vyrovnávací vrstvě a suché mazanině. Kromě nerovností a skřípání při došlápnutí byly po dokončení reklamovány brzy další vady.
Při sanaci starší nemovitosti s více byty se uprostřed budovy v prvním nadzemním podlaží měla kromě jiného udělat i nová podlaha. Zvláštní pozornost měla být věnována ochraně před kročejovým hlukem.
Historie
Dům se stropy podlaží z dřevěných konstrukcí byl skutečně „průzvučný“, tedy z hlediska protihlukové ochrany nedostatečně izolovaný. Staré masivní parketové podlahy upevněné hřebíky hrály při přecházení nepříjemnou „muziku“. Byly tedy pečlivě vymontovány, hřebíky odstraněny, parkety očištěny a uloženy na jiném místě. Prkna spodního záklopu byla odnesena rovnou na skládku starého dřeva. Na strusku mezi trámy byl umístěn lehký minerální izolační zásyp výrazně převyšující povrch trámů.
Pak následovalo položení plovoucích sádrovláknitých desek. Aby se dosáhlo co největší izolace proti kročejovému hluku, přišla ještě pod volně položené třívrstvé parkety – dubové palubky – ještě plstěná vrstva. Všechny produkty parketář koupil, přivezl a položil.
Podchycení se nezdařilo a v různých částech se objevovaly stále další vady, takže bylo nutné začít znovu od začátku. Tentokrát se kromě všech předtím nově položených materiálů odstranila i část strusky předtím, než byl použit jiný suchý zásyp. Stará, silně prášící struska však na žádném místě nebyla odstraněna úplně a na difúzní ochrannou fólii pod nový násyp se prostě zapomnělo. Možná, že chyběly i odborné vědomosti.
Jako podklad pro uložení již jednou položených parket se západkami opět posloužily plovoucí sádrovláknité desky. Alespoň ty parkety bylo možné použít znovu. Zásyp a sádrovláknité desky tentokrát kupoval stavebník a předal je řemeslníkovi.
Reklamace
Ještě před stěhováním do renovovaného nájemního bytu se ukázalo, že podruhé provedená podlahová konstrukce vykazuje větší nerovnosti. Plovoucí podlahy při chůzi nadměrně pružily a na různých místech se ozývalo skřípání a vrzání jako dříve, nebo dokonce ještě intenzivněji. Komě toho nebyla dodržena požadovaná montážní výška vůči keramické podlahové krytině ve vlhkých prostorách. Navíc se stavebníkovi nelíbily některé parkety s bílými pruhy, zejména proto, že byly položeny zrovna uprostřed místností, resp. podlahových ploch.
Při prohlídce na místě byly zjištěny následující skutečnosti:
Expert zjistil nerovnosti podlahy s prohlubněmi 5–7 mm, v měřené vzdálenosti <2 m. Ve všech prostorách byly v podlaze nejrůznější hrboly. Při chůzi po nové podlaze docházelo k propružení v hloubce několika milimetrů. Zejména v okrajových částech šlo provést zatlačení do značné hloubky. Nábytek, který měl být v prostoru umístěn, se silně kýval.
Skřípání a vrzání se dalo naprosto přesně lokalizovat. Při zatížení, resp. odlehčení podlahové konstrukce se ozývaly tóny různé barvy a výšky. V různých zónách opakovaně, jiné zdroje hluku byly jednorázové a hluk se opakoval až po určité době klidu. Ve dvou pokojích byl parketových povrch na podstatně nižší úrovni než dlaždice v sousedících vlhkých prostorách jako kuchyně nebo koupelna. Aby napojení bylo „krásnější“, byly dřevěné prahy usazeny na parkety.
Navíc znalec zjistil, že na různých místech dochází ke kontaktu parket s ohraničujícími nebo prostupujícími stavebními prvky. Dřevo pěkně přiléhalo k trubkám radiátorů, zárubním, místy dokonce ke stěnám. Prostor k tomu, aby plovoucí parkety mohly pracovat nebyl žádný.
Světlé, téměř bílé pruhy na dubových parketách se vyskytovaly v místech hran. Většinou probíhaly kónicky do ztracena. Světlé části byly dobře viditelné a nápadné.
A aby to nebylo všechno, ani soklové lišty nebyly namontovány příliš profesionálně. Na čelech nebylo žádné zkosení. V rozích místností zívaly mezi lištami větší otvory. Lišty byly částečně namontované šikmo nebo nebyly přizpůsobeny nerovnostem podlahy.
Technické požadavky
Spodní konstrukce suché stavby musí vykazovat stejné tolerance rovinnosti jako maltové mazaniny. Větší odchylky nejsou povoleny. Normy platné ve Švýcarsku tolerují max. otvor 2 mm pod metrovou latí, max. 3 mm na vzdálenost měření 2 m a max. 4 mm na 4 m. Lať se přitom přikládá libovolně v prostoru na dva vyvýšené body, které určují měřicí vzdálenost. Propružení plovoucích podlah smí být jen nepatrné a zejména nesmí vyvolávat žádný hluk.
Osazené 3vrstvé parkety vyžadují podle návodu přiloženého ke každému balení všude připojovací spáry o šířce min. 10 – 15 mm, a to i kolem radiátorových trubek, které krytinou procházejí. Neměla by přitom být překročena maximální délka prostoru 12 m, resp. délka parket a šířka parket 8 m. Větší plochy vyžadují dilatační spáry v závislosti na max. vzdálenostech.
Příčiny škod
V případě nerovností podlahy bylo příčinou neodborné zpracování zásypu z pórobetonové strusky, přičemž zásyp staré trámové konstrukce se zapuštěným záklopem „prosakoval“ v důsledku chybějící geotextilie. Sádrovláknité desky vytvořily mosty nad otvory, které po krátké době vznikly ve vyrovnávací vrstvě a výsledkem bylo nepřirozené a netolerovatelné propružení při přecházení podlahy. Nepatrným svislým pohybům sice u plovoucích podlah nelze nikdy zcela zabránit, ale v tomto případě byly nepravidelnosti nadměrné.
Vrzání a skřípání vycházelo jednak z míst s pevně přiléhajícími parketami, protože nebyly provedeny řádné připojovací spáry v požadované šířce. Již minimální a normální propružení stačí k tomu, aby se parkety svisle poněkud pohybovaly, což u trubek a stěn s přiléhajícími parketami vyvolává tření s následujícími zvuky Tento hluk se může všude opakovat. Za druhé hluk vzniká v západkovém spojení parket, zejména v prostorách s větším propružením a většími nerovnostmi a hrboly v parketách. Po jednom křupnutí se v těchto zónách další zvuky hned neozývají. Neobvyklé a nepřirozené zvuky se mohou vrátit teprve po delší době klidu.
Důvodem světlých pruhů je podíl bělového dřeva dubu, který se v daném případě parket nesmí vyskytovat (deklarace výrobce parket). Takto „postižené“ parkety by se tedy měly vytřídit nebo alespoň umístit do okrajových zón. Uprostřed podlahových ploch působí nápadné pruhy skutečně rušivým dojmem.
Pokud jde o montáž soklových lišt, mohl by je takto položit jen učeň zelenáč. Zdá se, že tady žádný fachman nepracoval.
Oprava
Nová podlahová konstrukce vyžadovala další opravu. Parkety bylo nutné znovu pozorně rozebrat a uložit jiným způsobem. Sádrovláknité desky s lepenými styky šly na skládku odpadu, a pak teprve bylo možné provést řádný zásyp. Na různých místech bylo nutné dodatečně položit difúzní ochrannou fólii, aby se zrna vyrovnávací vrstvy neodpařovala. Třetí osazení nosných desek vyžadovalo potřebnou pozornost, aby nikdy nepřiléhaly, ale byly položeny řádně rovně a konečně také všude s dostatečně širokými připojovacími spárami. A větší plochy bylo nutné přerušovat dilatačními spárami.
Mezi suchou stavební desku a parkety znalec doporučil položit tenký plstěný karton. Ten nezpůsobí žádné větší propružení, ale pomůže v ochraně proti kročejovému hluku, aniž by se zvýšily duté ozvuky podlahy. Aby byla protihluková ochrana optimální, doporučil expert navíc použít soklové lišty s pruhy plsti nalepenými na spodní straně. Tím lze zabránit přenosu hluku z podlahy do stěn.