03.07.2023 | Zprávy
Co se skrývá pod pojmem dostupné bydlení? Za první republiky se důstojný domek dal získat za cenu jednoho ročního platu zaměstnance Baťových závodů ve Zlíně. I po letech jsou tamní „dělnické“ kolonie stále obdivované pro svou architekturu a urbanismus i dobový standard.
Současná situace je diametrálně odlišná: v Praze na nový byt vloni nestačilo již ani 17 průměrných hrubých ročních platů. O rozevřených nůžkách mezi nabídkovou cenou nových bytů a domů a kupní silou obyvatel České republiky už byly napsány stovky článků. Stávající vládní návrh na snížení DPH u bytů na 12 % je spíše symbolickou finanční korekcí.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je nezbytné systémové řešení. Vedle daleko vyššího zapojení státu a samospráv se nabízí několik stavebně-technických – například rozšiřování dřevostaveb a modulárních systémů výstavby. Kombinace obojího pak zaručuje energeticky úsporný nebo rovnou pasivní standard a kýženou finanční dostupnost bydlení. „Ohromnou výhodou je značná variabilita modulových staveb, které mají navíc relativně nižší pořizovací i provozní náklady. Myslím, že bychom měli překonat myšlenku, že tyto domy jsou vhodné jen jako nouzové ubytování,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Inženýrská komora bude téma dostupného a úsporného bydlení rozvíjet na webinářích a konferencích. Jedna se odehraje v Dubňanech na Hodonínsku, které byly před dvěma roky poškozeny ničivým tornádem. „Právě modulární dřevostavby se ukázaly jako jedna z cenově nejpřijatelnějších variant rychlé a kvalitní obnovy bydlení,“ říká Zdeněk Kaňa, autorizovaný projektant a stavitel, který se zaměřuje na realizaci úsporného bydlení a patří mezi specializované odborníky na českém trhu, jejichž počet roste.
Rozdíl je patrný na první pohled: přepočtené průměrné stavební náklady na realizaci bytových domů standardního vybavení a konstrukční charakteristiky činí zhruba 35 000 až 50 000 Kč za m2 čisté užitkové plochy. Konečná celková cena je otázkou energetického standardu modulární stavby a dalších souvisejících nákladů jako je například cena pozemku, napojení na infrastrukturu a podobně. Srovnatelné náklady jsou v případě nízkoenergetických domů, u modulových dřevostaveb je to dokonce ještě méně. I v těchto dvou případech je ale třeba připočíst cenu pozemku nebo inženýrských sítí.
Pokud vezmeme v potaz dvoupokojový nízkoenergetický modulový domek se zastavěnou plochou 54 m2 (čistá užitná plocha 42 m2), vychází prodejní cena do 2 milionů korun. Stále to není naplnění „baťovského“ modelu, ale zároveň jde o daleko dostupnější poměr, než jaký nabízí standardní rezidenční trh. Čtyřpokojová varianta ve standardním modulu 8 x 13 metrů s užitnou plochou 84 m2 vychází jako pasiv, tzv. na klíč včetně založení, dovozu a instalace, na něco málo přes 4 miliony korun.