Jak zvolit podlahu pro prostor s vysokou frekvencí chůze

06.09.2023 | Zprávy

Obývací pokoj, chodba, dětský pokoj. Prostory, kde frekvence pohybu osob jen opravdu ve výjimečných případech můžeme atakovat hraniční limity užitných vlastností podlahových krytin z pohledu jejich odolnosti vůči opotřebení. V případě prostor veřejně přístupných již otázka možného opotřebení krytiny nabývá na podstatně větší důležitosti. Volba krytiny s dostatečnou odolností, aby zvládla nápor uživatelů, je základním předpokladem úspěchu.

Foto: Vinylové dílce (užitná třída 42)_poškřábané provozem

První hlediska výběru

U veřejně přístupných, chcete-li vysoce zatěžovaných, prostor je nezbytné zvážit finální výběr krytiny z několika hledisek. Mimo samotné frekvence pohybu osob, tedy základní definice odhadu počtu lidí, kteří budou krytinu užívat, by první řešenou otázkou měla být informace o plánovaném způsobu údržby krytiny. Využívá-li investor čistících postupů s vysokým obsahem vlhkosti – např. strojové čištění, volba krytiny musí s touto eventualitou počítat a typ krytiny by měl být zjištěné skutečnosti přizpůsoben.

Dalším důležitým faktorem volby je samotný způsob užívání daných prostor, zejména s ohledem na výskyt kapalin na krytině. Je zcela logické, že v prostorách využívaných např. pro přípravu pokrmů (na komerční bázi) lze očekávat výskyt vlhkosti na krytině mnohem častěji a v mnohem větší intenzitě než v prostoru kuchyně rodinného domu. A protože bezpečnost (práce) je na vždy na prvním místě, tyto prostory vyžadují krytiny s vlastnostmi odlišnými od krytin instalovaných v bytové oblasti či „běžných“ komerčních prostorech. A tou základní odlišnosti je odolnost krytiny vůči uklouznutí. Pro rozlišení jednotlivých krytin dle protismykových vlastností se ustálilo využívání protiskluzných tříd, značených písmenem „R“ a číslicí, které dělí krytiny na pět základních tříd. Základní (= nejnižší) třídou, vhodnou do domácností, je třída R9, nejvyšší třídou pak třída R13, která je vyžadována např. v prostorách s výrobou uzenin.

Stanovení způsobu údržby a užití prostor může vyloučit celou řadu krytin, respektive blíže definovat požadavky na plánovou krytinu. Jsou-li tyto požadavky dány, může být přistoupeno k řešení další nezbytné otázky – frekvence pohybu osob.

Úrovně využívání

Pamětníci si jistě vzpomenou na první laminátové podlahy na trhu, u kterých výrobci definovali prostory využívání pomocí dvoučíslí začínajícího dvojkou. Krytiny bývaly členěny podle jednotlivých místností v domácnosti a nebylo tak výjimkou, že krytina byla určena k pokládce pouze v nízce zatěžovaných bytových místnostech, např. v ložnici. Chtěl-li zákazník krytinu i do chodby či obývacího pokoje, musel zvolit vyšší třídu, respektive odolnost proti oděru.

Odolnost proti oděru laminátových podlah, udávaná v značení AC 1 až AC 6, byla vymezena značením užitných tříd, které jsou široce využívány i u dalších typů podlahovin. Nepochybně se shodneme, že odolnost proti oděru AC 1 již dnes patří spíše do vzpomínek pamětníků. Standardem se stala hodnota AC 3 a vyšší. To značí, že při výběru laminátové podlahy do komerčních prostor s mírnou úrovní využívání není nutné tento typ krytin vyřazovat z nabídky a není dnes ani žádnou unikátní záležitostí nabídka laminátových podlahovin podstatně odolnějších, vhodných i do komerčních prostor s intenzivním využíváním.

Zatímco u laminátových podlahovin jsou užitné třídy definovány dle odolnosti proti oděru, u dalších typů krytin (LVT, PVC, SPC, atd.) jsou užitné třídy dány jejich konstrukcí (celkovou tloušťkou a tloušťkou nášlapné vrstvy u heterogenních konstrukcí).            

Pro přehlednost byly užitné třídy rozděleny do tří oblastí použití – bytová oblast (označená první číslicí „2“), komerční oblast (označená první číslicí „3“) a průmyslová oblast (označená první číslicí „4“). Jednotlivé oblasti se dále dělí na úrovně dle jejich využívání, které značí druhá číslice. V bytové a průmyslové oblasti značení začíná číslicí „1“ (pro nejnižší úroveň využívání) a končí číslicí „3“. Komerční oblast poskytuje o jednu úroveň širší záběr, končí tak číslicí „4“.

Mezi jednotlivými oblastmi panují shody v požadavcích. Tato skutečnost přináší následně kombinace v značení. Příkladem může být např. krytina s nášlapnou vrstvou o tloušťce 0,30 mm, která tímto splňuje požadavky na nejvyšší užitnou úroveň v bytové oblasti (= 23), ale i na nejnižší užitnou úroveň v komerční oblasti (= 31). Značení tak může obsahovat oba dva údaje (23/31).

Užitné třídy v praxi

Značení podlahovin pomáhá při jejich volbě. Ale důležitým aspektem je též znát, co jednotlivá čísla značí ve skutečném světě.

Na bytovou oblast dnes již můžeme s klidným svědomím zapomenout. Je logické, že krytiny konstruované pro provoz v komerčních prostorech bez problémů obstojí i v domácnostech. Jak ale vhodně natipovat krytinu do zákazníkem definovaných prostor? Do plánování je nezbytné zapojit „selský“ rozum. Např. požaduje-li klient krytinu do malé kanceláře s pěti pracovníky, jedná se o komerční prostor dle definice, tedy užitnou třídu začínající číslicí „3“. Pět pracovníků lze, bezpochyby, označit jako nízké (slabé) využívání. V tomto případě tak lze s nabídkou začínat u užitné třídy „31“, při ponechání určité rezervy „32“. Bude-li však kancelářský prostor osazen (vyšší) desítkami pracovníků, ani třicetdvojka nemusí být dostatečným řešením, ideálním bude třída „33“.

Každá nabídka tak musí být zcela individuální a zohledňovat reálné či plánované skutečnosti. Při pochybách platí, v tomto případě, pravidlo, že více je lépe. Tedy určitým naddimenzováním krytiny z pohledu užitné třídy určitě nedojde k žádné újmě na straně klienta.

Odolnost krytiny vůči poškození

Definice užitných tříd s sebou nese jeden významný záporný efekt, na který již určitě narazil nejeden podlahář. Jde o samotné pochopení těchto udávaných parametrů. Údaj o vhodnosti krytiny do zatěžovaných prostor nikterak neznačí její nezníčitelnost, nepoškoditelnost. Byť si právě takto někteří uživatelé dané značení vysvětlují. Dochází následně k nepříjemným situacím, kdy zákazník zvolí pro svůj bytový prostor krytinu dimenzovanou do lehkého průmyslu a následně je překvapen jejím případným mechanickým poškozením, které samozřejmě reklamuje jako vadu krytiny. Přestože již dnes existují krytiny se zvýšenou odolností proti např. poškrábání, v zásadě je nutné konstatovat, že vhodnost krytiny do zátěžových prostor neznačí její nepoškoditelnost mechanickým způsobem (obvykle právě poškrábáním). I u krytin značených „43“ je tak nezbytné dodržovat principy ochrany krytin před poškozením, např. užíváním čistících zón u vchodů do místností, používáním podložek pod vybavovacími předměty nebo podložek pod židličkami s kolečkovými židlemi.

Nezničitelnou podlahu (zatím) ještě nikdo nezkonstruoval. Bohužel. Nebo naštěstí? 😉

Celý článek najdete v časopise DOMO 5/2023, který si můžete ONLINE prohlédnout ZDE nebo si napište o ukázkový výtisk ZDARMA na info@atemi.cz.